Destiny: The Taken King

Testovaná verze: PlayStation 4

Destiny je opravdu zvláštní hra, i když má mnohé chyby a různé nedostatky, donutila miliony hráčů hrát každý den a sebrat i tu poslední exotickou zbraň, která chyběla ve sbírce. Vývojáři z Bungie několikrát na fóru napsali, že ví o nedostatcích a reagují na připomínky komunity, ale potřebují více času, aby mohli vše do hry zakomponovat. Přesně rok po vydání Destiny přišel The Taken King, který na většinu nedostatků rázně odpovídá, a nejedná se jen o značně lépe podaný příběh, ale také byly vylepšeny další herní prvky, které znovu hru dokázaly nakopnout. Je ale třeba říci, že stále si Destiny zachovalo svoji jedinečnou atmosféru, jen nyní nabízí tolik obsahu, že začátečník se v tom všem může lehce ztratit, a co si budeme povídat, občas vše podchytit bude mít problém i fanoušek, který má nahráno v Destiny několik měsíců.

Začnu ale pěkně popořadě, a to příběhem. Pokud jste hráli první DLCčko The Dark Below, tak jistě víte, že na konci raidu jste zabili boha Crotu, někteří i kabelem. Ten měl ale otce, což je pochopitelné, který se jmenuje Oryx. Zabití syna se mu ani trochu nelíbí, a tak se rozhodne napadnout celý Solární systém a najít si vrahy svého syna, ale ono samozřejmě hrozí, že zničí úplně vše, takže musí být eliminován. Ačkoliv je příběh takto jasně daný a svým způsobem lineární, oproti původní hře má ovšem jedno velké plus – je zajímavěji vyprávěn. Pomáhají tomu i filmové sekvence, kterých je docela dost, takže nebudete mít pocit, že vás vývojáři o něco připravili nebo nezodpověděli a zatajili. Navíc všechny postavy podávají slušný herecký výkon, pomáhají vyprávět hodně temný příběh a vůbec vnesou do celého univerza výbornou atmosféru. Příběhová část je opět tvořena sérií několika misí, které vás zavedou nejen do dobře známých lokací, ale také do zcela nové oblasti Dreadnaught. Příběhové mise jsou zábavné, zajímavé a rozhodně nápaditěji zpracované, ale i tak vám vydrží zhruba na čtyři hodinky. Naštěstí nejsou tím hlavním, ale jen takovou přípravou na další obsah.

Už když budete plnit příběhovou část, začnou vám NPCčka ve městě dávat další hromadu vedlejších úkolů – ve hře jich je přes 100, které se rozhodně vyplatí plnit, protože za ně dostanete třeba lepší legendární zbraně, více XPček a vůbec zajímavé odměny, které se určitě neztratí. Navíc řada úkolů, které jsou mimochodem zábavné, rozmanité a je radost je plnit, vede i k exotické odměně, což oceňuji. Velké množství exotických zbraní je hlavně za plnění vedlejších úkolů, takže už nemusíte čekat, jestli vám padnou nebo ne, nyní odměna je jen na vás. Tohle získávání zbraní zábavnou formou považuji za velké plus. Vývojáři navíc do hry začlenili i trochu doposud opomíjenou postavu Gunsmitha, který už nenabízí jenom náboje a slabé zbraně. Jde u něj za plnění lehkých úkolů skrze testovací zbraně levelovat, za což budete dostávat další úkoly, ale hlavně třeba za třetí level u každé třídy je pěkná exotická odměna, kterou určitě budete chtít. Jen je možná škoda, že třeba scoutku pro Warlocka nemůže nosit Titán. Více začleněny do hry byly i další NPC postavy ve Věži, ale také na Reefu, takže tady určitě spokojenost, navíc vývojáři hromadou vedlejších misí napravili nedostatečný obsah a neustálé grindování, alespoň tedy není tak okaté, jako bylo.

Hráči se před vydáním ptali, jestli přinese The Taken King nějakou novou planetu. Nakonec žádnou nepřináší, ale nahrazuje to vše výbornou novou lokací Dreadnaught, která má parádní design. Navíc oproti ostatním lokacím na Zemi, Marsu nebo Měsíci není tak prázdná, protože kromě klasických Patrol má spoustu dalších aktivit. Jednak nabízí těžké výzvy Court of Oryx, které jsou takové menší arény, ale také hromadu zamčených beden, skrytých míst a dalších tajemství, které během prvních pár dnů nemáte šanci všechny podchytit. Takto nějak měly být tvořeny i původní lokace, protože zde máte důvod se na Dreadnaught neustále vracet a prozkoumávat ho.

Pro The Taken King byly připraveny tři nové Strike mise. Dvě se odehrávají v nové lokaci Dreadnaught, třetí na Zemi. Už před vydáním vývojáři říkali, že tyto Strike mise budou tak trochu jako raidy pro tři hráče, a určitě nelhali, protože vyžadují rovněž sehranost týmu, a na finální bosse je nutné se podporovat, protože prakticky není kam se skrýt. To je obrovská změna oproti předchozím Strike misím, kde bylo možné se zakempit a bosse ustřílet, zde taková taktika možná není. PlayStation verze Destiny pak obsahuje i čtvrtý Strike, který je dle mého názoru nejlepší/nejpropracovanější a nejvíce dělaný na sehranost týmu, protože se v něm musí nosit speciální koule, aby se otevřely dveře dál, navíc finální boss je nejvíce zákeřný. Nové Strike mise se vývojářům hodně povedly, navíc nezapomněli ani na ty staré. Některé starší Strikě mise byly upraveny tak, aby na každý průchod měly trochu jiné protivníky. Někdy jsou v nich Vexové, jindy Takeni a tak dále, takže průchod by nikdy neměl být stejný. Samozřejmě, ne všechny Strike mise modifikátory mají, což je možná trochu škoda.

Mnohé hráče Destiny zklamalo, když Bungie nepřineslo s druhým DLCčkem nový raid. V rozšíření The Taken King ale nechybí, jmenuje se King's Fall, a už nyní mohu říci, že jde o nejdelší a hlavně nejlepší raid, jaký Bungie zatím připravilo. Vývojáři skvěle zareagovali na zpětnou vazbu od hráčů, kteří si přáli, aby nový raid byl podobný hlavně tomu prvnímu Vault of Glass, měl spoustu tajemství a prostoru k prozkoumávání, zároveň byl ovšem pořádnou výzvou. Tou skutečně je, protože pokud nemáte dobře sehraný a sestavený tým šesti hráčů, prakticky nemáte šanci ho odemknout, v jednom ho opravdu tentokrát neprojdete, a dost možná ani v pěti, šest hráčů je povinností.

Raid by se dal rozdělit prakticky na dvě části. Tu první tvoří překonávání skákacích pasáží, které jsou i tak trochu hádankami, hledání bedniček a vůbec odhalování, kde se to nacházíte, přičemž budete rádi, protože design je jednoduše fenomenální. Druhou část, tu nejtěžší, tvoří bossové. Těch je v raidu několik, přičemž každý vyžaduje maximální soustředění celého týmu, a neustálou komunikaci. Na tyto silné protivníky vždy platí jiná taktika, přičemž se dá říci, že u každého prosedíte několik hodin, než se sehrajete a zažijete si mechanismy, které musíte zrychlit a hlavně zautomatizovat. Na začátku může být frustrace, ale po každé porážce bosse nastane obrovské uspokojení a velký křik, navíc raid dokáže slušně odměnit, nejen shardy, ale také brněním a zbraněmi s pěkným designem, které pochopitelně zvednou light level, čímž se připravíte na finální střetnutí, v němž je opravdu malý prostor pro jakoukoliv chybu. Zde platí, že tým je tak silný, jako jeho nejslabší článek, a to může být někdy problém. Nový raid se vývojářům z Bungie každopádně opravdu povedl, je pořádnou výzvou a udrží pozornost hráčů po následující týdny, a to nemluvím o hard obtížnosti, která teprve vyzkouší, jak je kdo dobrý.

Z předchozích řádků je jasné, že vývojáři opravili velkou bolístku původního Destiny, a to je nedostatek zajímavého end game obsahu. Další bolístkou byl levelovací systém, který byl hodně závislý na tom, jestli hráči padl v raidu lepší kus brnění, což kolikrát trvalo i několik týdnů. Někdo se obléknul za dva raidy, jinému to trvalo při smůle klidně i dva měsíce. Nyní se leveluje klasickými XPčky, Light level pochopitelně zůstal také zachován, ale je samostatným ukazatelem. Nyní jeho výše záleží na tom, jak dobré máte nasazené zbraně a oblečení (nově se počítají i Ghosti a speciální Artefakty). Proto se vyplácí hlavně na začátku nasazovat vždy to nejlepší, protože podle Light levelu vám následně padá lepší a lepší vybavení. Dosáhnout Light levelu, abyste se třeba podívali do raidu, zase tak těžké není, zvláště když emgramy padají ve velkém množství, ale je samozřejmě nutné počítat s tím, že Oryxe na 290 light jen těžko upižláte. Nový levelovací systém se mi docela líbí, je rozhodně spravedlivější pro hráče, kteří Destiny hrají pravidelně. Další nedostatek si tedy můžou vývojáři odškrtnout.

Už během oznámení jsme se dozvěděli, že každá postava dostane novou podtřídu, aby se oživila hratelnost. Titán nyní může házet silná ohnivá kladiva, která prakticky zničí vše, co je v dosahu. Warlock má zase silné blesky, a Hunter voidový luk, kterým zpomalí protivníky, ale hlavně díky tomuto umí generovat velké množství orbů. Hodí se tedy hlavně do raidu a dalších kooperativních činností, do PVP je to už slabší. Nové podtřídy jsou dle mého názoru povedené, líbil se mi hlavně solární titán a jeho drtivá síla.

The Taken King přichází prakticky s kompletně novými zbraněmi a brněním, ať už se jedná o zelené, modré, legendární či exotické kousky. Toto má za následek to, že veškeré staré vybavení z prvního roku je prakticky k ničemu, protože pokud chcete nahnat light level, musíte se ho vzdát. Ano, ztráta Fatebringeru, Black Hammeru či Gjallarhornu sakra mrzí, někteří hráči bez těchto zbraní přistanou tvrdě na zem v prvních dnech, ale dá se na tento fakt rychle zvyknout. Je ale třeba dodat, že vybavení z prvního roku je pořád použitelné ve starých raidech a dalších starších aktivitách. Zatím mohu hodnotit jen několik nových legendárních zbraní, líbí se mi třeba scoutka od Dead Orbitu s explozivní municí (určitě si ji kupte), případně špatné nejsou ani nové zbraně z raidu, ať už jde o raketomet nebo Fusionku. Samozřejmostí jsou i nové exotické zbraně, skvělý je třeba samopal Zhalo Supercell, vytvářející mezi protivníky blesk, případně sniperka Hereafter oslepující protivníky. Samostatnou kapitolou jsou pak meče, které je možné použít místo raketometu nebo těžkého kulometu. Po prvních rozpačitých dojmech jsem si tuto novou zbraň zamiloval, protože je nejen silná, ale vydrží vám o dost déle jak raketomet, protože máte hned 56 seků, s exotickým kouskem ještě o 20 více. S takovou silnou zbraní už dokážete udělat pořádnou paseku.

Zvednout na rok dva jdou i některé starší exotické zbraně a některé oblečení, ale ne všechno. Vývojáři ovšem už nyní říkají, že časem zvednou další exotické zbraně, všichni se nyní modlí asi za Gjallarhorn, tak uvidíme. U zbraní je třeba zmínit povedený systém vylepšování, díky němuž můžete zvedat útočnou sílu. Máte třeba exotickou/legendární zbraň s útokem 280, ale pokud vám vypadne modrá zbraň na 295, můžete tu exotickou zvednout o několik bodů. To samé pochopitelně platí i u oblečení.

Nedílnou součástí Destiny je i speciální obchodník Xur, který do druhého roku startuje s několika změnami. Pořád nabízí každý týden nějaký ten kus exotického oblečení pro každou postavu, se statistikami druhého roku, ale už negarantuje, že přinese exotickou zbraň. Místo ní může mít exotické emgramy, které ovšem mají jen zbraně z prvního roku, aby si hráči mohli doplnit sbírku. Daleko zajímavější je koupit speciální mince, které dávají šanci na vypadnutí exotického emgramu z bosse. Třeba já jich nakoupil asi 30 a u v posledních dnech hodně navštěvovaného Gate Lorda mi vypadly všechny nové exotické zbraně, které padnout mohou.

Zatím jsem zmiňoval jen PvE obsah, kterého je opravdu hromada, ale vývojáři z Bungie nezapomněli ani na oblíbenou PvP část. Samozřejmostí je několik nových map, které mají slušný design, jen je třeba si na ně chvilku zvykat. Líbily se mi i nové herní režimy, hlavně Rift, v němž musí jeden hráč zabrat kouli a odnést ji na stanoviště protivníků, což je taková vylepšená obdoba klasického CTF. Špatný není ani režim Mayhem, v němž se rychle nabíjejí Superky, ale je jasné, že je určen hlavně pro vyblbnutí, než nějaké velké soutěžení. Vývojáři připravují ohledně PVP do druhého roku i další novinky. Brzy se vrátí oblíbený režimy Trials of Osiris, stejně tak Iron Banner. Oba budou mít kompletně nové oblečení, zbraně a další odměny, které bude možné vyhrát. Termín spuštění zatím oznámen nebyl, ale bude to brzy.

Vizuální zpracování se oproti původní hře moc nezměnilo, samozřejmě nová lokace vypadá nádherně a raid má spoustu pěkných efektů, ale rozhodně neohromí. Plusem ovšem je, že jsem se nesetkal s žádným propadem frameratu, vše jede parádně na 30fps, takže nic neruší od plnění úkolů, případně raidu. Co musím pochválit, tak je hudební doprovod se spoustou lehce zapamatovatelných skladeb, který navozuje velmi dobrou atmosféru, trochu jinou oproti původní hře, ale určitě věci jen pomáhá.

Někteří fanoušci Destiny zlomili nad hrou už hůl, zvláště po druhém DLCčku, které je nedokázalo uspokojit, a faktu, že si Bungie řeklo za The Taken King dost vysokou cenu. Jak se ale ukázalo, ta je opodstatněná, protože rozšíření přináší dost možná více obsahu, jak původní hra, navíc bude bavit, ať už to budou příběhové mise, postraní úkoly, kterých je hromada, a samozřejmě nový raid, případně multiplayerové režimy. The Taken King je dost možná nejlepší rozšíření pro hru ve videoherní historii, těžko se dá označit jen za pouhé DLCčko. Určitě byste měli dát Destiny druhou šanci, litovat nebudete. The Taken King je sakra dobrá omluva za slabší začátek.