Thief VR: Legacy of Shadow

Recenzovaná verze: PlayStation VR2

Thief VR: Legacy of Shadow by se dal označit za plnohodnotný díl série Thief, nikoliv jen menší spin-off pro virtuální realitu. Od začátku jsem byl překvapen, že se vývojáři rozhodli vytvořit opravdu velkou a do jisté míry propracovanou hru pro virtuální realitu, která do známé série dobře zapadá. Pokud jste jejími fanoušky, neměli byste si Thief VR: Legacy of Shadow nechat ujít. Tentokrát ale není hlavním hrdinou mezi hráči oblíbený Garrett, ale mladá mazaná zlodějka Magpie, která vyrůstala v ulicích města s jednoduchým názvem The City.

Ta během jedné ze svých prvních misí najde záhadnou technologii Strážců, díky níž může slyšet ve své hlavně hlas Garretta, ale hlavně odstartuje následné události. V rámci nich musí ukrást pro svoji mentorku Cassandru hned několik starověkých artefaktů, které plánuje místní vládce Baron Northcrest použít pro zlověstný rituál během krvavého měsíce. Tomu musí Magpie stůj co stůj zabránit. Příběh jednoduchý, vyprávěn především mezi jednotlivými misemi pomocí rozhovorů s Cassandrou, ale to mi popravdě nevadilo, protože jsem byl od první minuty potěšen velmi dobrou atmosférou, samotným steampunkovým světem i hratelností. Pojďme ale pěkně popořadě.  

Hra Thief VR: Legacy of Shadow je rozdělena na několik misí, navržených jako menší bludiště, v rámci nichž musíte infiltrovat nějaké místo a získat klíčový hledaný předmět, a během toho se pokusit ukrást všechny cennosti, které při cestě uvidíte, abyste je směnili za peníze. Cesta k hlavnímu úkolu je po většinu času lineární a jen sem tam dávají vývojáři více možností, jak třeba obejít stráž. Právě ale hledání cesty k cíli i přes lineární strukturu je vždy zábavné, a to i díky většímu množství hlídek i samotnému vertikálnímu designu města The City a jeho jednotlivých lokací, což se skvěle hodí pro virtuální realitu i stealth hru obecně. Design je dost podobný tomu, který byl viděn v předchozím dílu/rebootu z roku 2014, ale také v mé oblíbené sérii Dishonored, přičemž se mi líbila od první minuty i temnější a ponuřejší atmosféra, na níž je vidět, že město neprožívá zrovna dobré období.

Hlavně se mi ale líbilo samotné ponoření se do města a skutečnost, že jsem se v něm přímo ocitl. Mohl jsem se dívat za roh a sledovat, jestli nejde stráž, případně prozkoumávat dost interaktivní prostředí. Je možné prohledávat šuplíky stolů nebo skříně, otevírat některá okna budov a lézt do nich, případně se pokoušet odemykat truhly s cennostmi nebo zamčené dveře skrze jednoduchou, ale zábavnou minihru, vyžadující správnou koordinaci obou rukou. Dokonce může hlavní hrdinka zhasínat svíčky svými prsty, případně klasickým sfouknutím, pokud aktivujete mikrofon, aby udělala v místnosti tmu a tolik na sebe neupozorňovala protivníky.

Průzkum prostředí hraje klíčovou roli a je prakticky základní herní mechanikou, protože, jak jsem zmínil, hledáním cenností získáváte herní měnu, kterou následně můžete investovat po dohrání úrovně do vylepšení, ať už je to rychlejší pohyb v pokleku, větší zdraví, rychlejší odtahování protivníků či menší hluk při dopadu z vyšší výšky. Jednotlivá vylepšení hratelnost dobře doplňují a postupem času usnadňují průchod misemi. Proto je dobré se nehnat jen čistě za hlavním cílem, ale úrovně co nejvíce prošmejdit.

Jak už bylo naznačeno, Thief VR: Legacy of Shadow je především stealth hrou, takže je nutné se pohybovat ve stínech a protivníkům se vyhýbat, případně je potichu likvidovat. K tomu má Magpie obušek, pomocí něhož může majznout nebohou stráž po hlavě a vyřadit ji z provozu, a později dostane i luk s několika druhy šípů. S nimi může protivníky také likvidovat, třeba omračujícími šípy, jindy je možné použít vodní šípy pro uhašení ohně, případně ohnivé pro jeho zapálení. Také jsem využíval často šípy s lanem, abych se dostal do jinak nedostupných míst. Pro odlákání pozornosti nepřátel je možné házet lahve, což kolikrát přineslo docela napínavé momenty. Někdy jsem při napřažení rozbil lahev o zeď za sebou, případně ji rozbil o poličku, takže jsem na sebe upozornil stráž. Házení lahví tedy není zase tak jednoduché, jak se může zdát. Stealth systém je každopádně docela jednoduše pojatý, ale pro virtuální realitu a samotnou hru dle mého názoru dostačuje.

Co ovšem musím vytknout, jsou nepřátelé, a hlavně jejich rozmanitost. Nepřátel je jen pár druhů, od normálních pěšáků a vojáky s kuší, kteří nemají na hlavě pokrývku, po docela těžké obrněné vojáky se sekyrou, kterým je nutné se vždy vyhnout. Rozmanitost protivníků je malá, jsou stejní i svým vzhledem, a dalo by se říci, že je vývojáři všechny představí v prvních dvou misí, takže později už nemají čím překvapit. To je určitě škoda. Zároveň si musím postěžovat na umělou inteligenci, která je opravdu žalostná a neskutečně předvídatelná, což snižuje napětí. Pokud jste ve stínu, nepřítel vás prostě nevidí, ačkoliv budete jen metr před ním a tančit. Stejně tak nejsou moc všímaví, když zlikvidujete jejich kolegy. Že najednou zmizeli všichni kolegové v blízkosti, je nechává chladné, nehledají je, a když o ně přímo nezakopnou, nic se neděje. Kolikrát jsem proto nemusel ani odsouvat odstraněného nebohého strážného, který si dává po ráně do hlavy dvacet, protože jeho kolegové mají jasně dané cestičky, které je jednoduché odhalit. 

Byl jsem docela překvapen, že jsem nakonec nechal v Thief VR: Legacy of Shadow nějakých osm hodin. Hlavně kvůli ceně, která je stanovena na 709 Kč. To vzhledem ke kvalitě, zábavě a rozsahu není mnoho. Pokud se vám hra bude líbit, můžete si ji dát hned znovu, abyste splnili i veškeré vedlejší úkoly v jednotlivých misích, případně jste vysbírali všechny trofeje, které vyžadují specifické hraní. Tím se vám herní doba minimálně zdvojnásobí. Musím ale říci, že znovuhratelnost je dle mého názoru spíše průměrná, protože během prvního průchodu uvidíte prakticky vše, co hra nabízí. Pokud nepočítám některé skryté místnosti.

Vizuálně je Thief VR: Legacy of Shadow slušnou hrou pro virtuální realitu. Líbí se mi detailní prostředí, pěkná stylizace i některé efekty. Co už ale nemohu pochválit, je velké množství glitchů. Občas se sundaný protivník prapodivně zkroutil, jindy se mi nenačet inventář, případně textura na nějakém objektu. Třeba na truhle, takže jsem viděl, že tam je, jen díky tomu, že jsem viděl předměty uvnitř, a tak bych mohl pokračovat. Také optimalizace není zrovna skvělá. Framerate je v pořádku, ale několikrát mi hra zamrzla a spadla do menu konzole. Vzhledem k tomu, že není možné během mise ukládat a musíte ji vždy začít znovu, hodně to naštve. Stejně jako problémy, které zabraňují postupu hrou, a je nutný restart. Je docela velká škoda, že tohle vývojáři nedokázali dotáhnout do zdárného konce, protože by se mi jinak hra hodnotila mnohem lépe. Když funguje, opravdu dobře jsem se bavil. 

Jako fanoušek série Thief i stealth her obecně jsem si hraní Thief VR: Legacy of Shadow užil. Bavil mě průzkum dobře navržených úrovní i obcházení stráží, a potěšila mě i slušná atmosféra, kterou podporuje líbivé vizuální zpracování. Je jen škoda, že hru provází menší i větší chyby, které kolikrát přinášejí frustrující momenty, stejně tak se mi nelíbila nemožnost ukládat během misí či menší rozmanitost protivníků a jejich slabá a předvídatelná umělá inteligence, která nabourává napětí. I proto musím udělit pouze sedmičku. Nákup ovšem mohu fanouškům i přes tyto nedostatky doporučit.