Poté, co jste zmařili arcidémonův plán zničit svět a zaplavit jej nekonečnou temnotou, utrpením a chaosem, jste se stali vůdcem Gray Wardenů, společenstva, které je jako jediné schopné zažehnat tuto hrozbu kdykoliv bude třeba. Šest měsíců poté se tak vydáváte na dlouhou pouť do Orlesianského království, provincie Amaranthine. Jakmile ale dorazíte, zjistíte, že staré časy se opravdu vrací a kromě mnoha důležitých novinek se dozvíte i věci, které ledacos vysvětlují z událostí, které se odehráli v minulosti. Awakening se tak řadí po bok rozšířením jako jsou The Lost and Damned nebo The Ballad of Gay Tony pro Grand Theft Auto 4, které vybočují z řady svou rozlehlostí a zpracováním, které v mnoha ohledech převyšuje původní hru. Ačkoliv je nutno dodat, že pokud čekáte nějaké nové herní mechanismy, čekáte marně. Od toho tu máme jiné kousky, což ale neznamená, že se dosyta nevyřádíte, protože jak již víte z článku o historii, v BioWare vytvoří geniální hru i z písku a vody. Sešijte si tedy tržné rány z minulosti, nasypte do očí poslední kapky Visinu a vyražte na dlouhou pouť do země plné krásy, násilí, pomsty, intrik a zrady. Vítejte ve světě Dragon Age.

Ještě než začneme, je třeba upozornit na to, že do hry si můžete buď importovat svou vlastní postavu z původní Dragon Age: Origins, nebo začít s novou postavou Oslesianského původu. Tak jako tak se ocitnete v kůži velitele Gray Wardenů, jež se vydává na centrálu do Vigilovi tvrze. Během příjezdu ale zjišťujete, že armáda darkspawnů, kterou jste zahnali zpět do podzemí, zaútočila na Vigilovu tvrz, vyvraždila většinu jejích obyvatel a zdevastovala vše, co jí přišlo pod ruku. Co je ještě horší, je ten fakt, že někteří darkspawni se naučili myslet a dokonce i mluvit. Zdá se tak, že pracují více společně, ještě koordinovaněji než předtím. Přesto je zpočátku nejasné, proč si vybrali zrovna vaší pevnost. Během příběhu dostanete hned několik náznaků, že se něco změnilo a tím nejhlavnějším tahákem je dokonalé matení tělem, kdy největší nepřítel nevypadá ani zdaleka jako spojenec, ačkoliv jím je. Což ovšem nemusí být nutně pravda, jelikož je Dragon Age hra značným způsobem morálně uvolněná. Jak ale brzy sami zjistíte, darkspawni nejsou ani zdaleka takové zlo, jako rozhodování o budoucím vývoji situace a rekonstrukce vašeho vlastního obydlí. Veškeré questy (a že jich je!) se tak dají rozdělit na příběhové, vedlejší a ty, které se týkají vaší pevnosti. Ačkoliv je Awakening jen úlomkem oproti původní hře, právě v oblasti postranních úkolů se s ním může směle rovnat. „Já tomu zatracenýmu psovi ukážu! Na to vlastně ani nepotřebuju svoje spodky!” - Oghren Těšit se tak můžete na čištění podzemních komnat pod Vigilovou tvrzí, hledání lyriového prášku pro místní trpasličí demoliční tým, budete řešit provinilce ve vašich řadách pomocí něčeho, co dnes připomíná soudní líčení, nebo se budete snažit ubránit všechny vaše poddané ... ehm přívržence. Zkrátka a jistě, všechny krky musíte nakrmit a každému zároveň zajistit ten největší možný pocit bezpečí, což se samozřejmě neobejde bez kompromisů. Hra už v tomto ohledu nabízí nejedno možné zakončení, kterých je ve hře opravdu hodně. Tato možnost vládnutí, i když jen prostřednictvím několika questů, je zkrátka super a vůbec bychom se nezlobili, kdyby byla nějak více rozvedená v pokračování nebo jednom z dalších DLC balíčků. Zodpovědnost je sice zlo, ale zároveň přináší opravdu mnoho výhod a přidává varlata i těm, kteří neoplývají přílišným sebevědomím. V hlavní dějové lince se tak budete honit za hledáním pravdy ohledně další vlny darkspawnů. Pravda je ovšem taková, že během hry budete tak zaplaveni questy, že se vám budou některé prolínat s těmi postraními, přičemž hra končí dříve, než si stačíte uvědomit, do jaké pochvy jste zasunuli váš meč. Stejně jako mnoho ostatních věcí, vše záleží na tom, co kde a jak řeknete, tudíž se vyplatí často ukládat. Přesto je příběh vyobrazen v daleko rychlejším tempu, nežli tomu bylo u plné hry, má prostě větší spád, který je jen občas méně čitelný, než byste si sami přáli. Přesto je ale zabíjení pekelníků stále stejně zábavné, jako předtím. No a zbylé postranní questy jsou z 80% jen malé jednohubky, o jejichž plnění nebudete mít mnohdy ani tušení. Sbírání poztráceného hedvábí po lesích Wending Woods, jež jsou zaplněné bandity a jednou rozběsněnou elfkou, hledání semínek pro poblázněnou botaničku, hledání pravdy o přepadávání obchodních karavan, nebo také páchání kriminálních aktivit, to vše bude vaším denním chlebem a noční můrou. Tak jako tak, questů je opravdu drtivé množství, na čemž možná utrpělo vyprávění některých z nich, což ale nic nemění na tom, že se na jejich plnění budete rozhodně těšit. Původní Dragon Age: Origins nebyl jen o akci a honěním se za slávou. Až do samotného závěru hry vás doprovázely postavy s rozdílnými povahami a důvody, přičemž většina z nich, by si zasloužila i vlastní DLC rozšíření, nebo dokonce samostatnou hru. Tentokrát už to tak žhavé nebude, což je možná trošku škoda, jelikož vás s postavami už nepojí tolik sympatií, ale jen bojové dispozice. Navázat s nimi rozhovor můžete, ovšem jen ve velmi omezeném množství. Přesto se ale dostane na známé postavy z minulosti. Nejzajímavějším příkladem je Oghren, svérázný trpaslík z původní hry, o kterého jsem osobně v původní hře ani nezavadil. A co Awakening? Zde je hlavní hvězdou, přičemž se jeho hláškám a gestům budete smát ještě dlouho po dohrání. Nějaké to říhnutí během slavnostní transformace na Wardena mu není vůbec cizí. Zatímco byl dřív tedy spíš outsiderem, zde je jeden z nejlépe vystižených charakterů. Prvním společníkem bude spíše Anders, renegátský mág, který utekl 7x z věže mágů, přičemž jej nyní hledají templáři, aby ho opět zavřeli tam, kam podle nich patří. Vy se ho samozřejmě můžete chopit a vzít jeho život pod vaše křidélka, za což se vám odmění svou mocnou magií. Mág se hodí vždycky a nejenom na otevírání láhví piva. Velanna je elfka, jež se snaží pomstít svou unesenou sestru, což jí dovedlo až k takovému vzteku, že ničí a zabíjí vše, co jí, respektive jejím sylvanům přijde pod ruku. Dobrým slovem jí můžete zkrotit a vzít mezi sebe, stejně tak jako trpasličí válečnici Sigrun. Další zajímavou personou je astrální voják Justice, který byl opuštěn ve světě Fade, tedy místě snů, kam se mohou podívat jen mágové, přičemž se během návratu převtělil do těla mrtvého Grey Wardena. Jak již bylo řečeno, hloubka postav je víceméně ztracená, ačkoliv pro každého z nich můžete splnit nějaký ten vedlejší quest, který leccos objasní a vyřeší. Setkat se ale také můžete s postavami, které se objevily v první hře, což se může odvíjet od předchozího postupu vaší importované postavy. Pokud tak Alistair zemřel, nyní se neukáže on, ani jeho zajímavý styl humoru. Vzhledem k tomu, jak je hra svým způsobem volná, se také může stát, že skončíte sami, jelikož špatnou reakcí během rozhovoru se není problém rozhádat s celou partou. Berte to lehce, ale opravdu jen lehce s nadsázkou, jelikož při vás vždy zůstane alespoň jeden věrný přítel. Nebo alespoň přítel na oko, což už je jedno, dokud kolem sebe máchá mečem. „Svět je tak plný krásy, že je krása nakonec přehlížena.” - Justice Hlavních lokací je taktéž poskrovnu, ovšem o to zajímavější jsou. Celou dobu budete pendlovat mezi Vigilovou tvrzí, městečkem Amaranthine, močály Blackmarsh, lesy Wending Woods a trpasličí pevností Kal’Hirol. To nepočítáme některé menší lokace, jenž se otevřou za určitým questem, po jehož splnění zmizí rychle jako dětská vyrážka. Zmínku si zaslouží zejména Blackmarsh, úžasně potemnělé místo, které kdysi překypovalo životem, než tudy proletěla dávka krvavé magie. Stejně jako lidé postupně odcházeli, život jako by někdo vysál brčkem. Potykat si tak můžete alespoň s vlkodlaky brázdícími temné uličky, vyrubat pár červích darkspawnů, nebo si osobně promluvit s baronkou, která k této situaci značně dopomohla. K této lokaci se také pojí jeden z postranních questů, kdy máte hledat zbytky dračích kostí, což vám posléze dopomůže k boji s jedním z tajných a nepovinných bossů, kterým je místní dračí královna. A odměna je více než sladká, zejména pro mágy. O Wending Woods jsme se již bavili, jedná se o obchodní stezku, která by měla získat spíše status vražedné stezky. Hordy darkspawnů, střetávající se s hordami banditů jsou možná jen polovičním zlem oproti naštvané elfce, která na svou stranu verbuje místní stromovou kulturu Sylvanů. Na lokaci navazuje Silverite Mine, jedno z center těžby Silveritu, velice odolného kovu, ze kterého je tvořeno mnoho zbraní a brnění. Jedná se o příběhově povinnou část, takže se krumpáči a lopatě nevyhnete. A Kal’Hirol je posléze centrem darkspawnského tažení, jelikož navazuje na Deep Roads sekci z původní hry, místo, odkud pochází tato horda pekelníků. Asi tušíte, že veselá tvářička a oslavný taneček vám zde budou k ničemu – raději nabruste hroty šípů, vymažte vaší hodnou část mozku a na tváři nainstalujte bojovný výraz. Veškeré lokace jsou příjemně modelované a je na nich vidět určitá změna oproti původní hře – jsou daleko rozmanitější a na první pohled působí opravdu příjemně. Pravdou je, že zejména PS3 verze trpí v porovnání s X360 verzí nepříjemnými technickými nedostatky, jako je klesání FPS, či občasné zamrzávání. Což platí nejen ve spojení s lokacemi samozřejmě, hra je celkově daleko plynulejší na zeleno-bílé konzole. „Snad to není sám velký hrdina, vrah mého otce.” – Nathaniel Howe Mnoho změn, ať už pro vás pozitivních či negativních, doznal Awakening i v oblasti vývoje postav. Tou nejhlavnější je zvýšení maximální hladiny úrovně, což znamená, že se tentokrát můžete dostat až na level 30. Pokud jste si importovali vlastní postavu, nemusíte se obávat, že o něco přijdete. Ve hře naleznete mnoho knih, jejichž přečtením si můžete postavu od základu přestavět. Samozřejmě pouze co se týká třídy, v níž se pohybujete. S deseti dodatečnými levely přišly i dvě nové specializace pro každou z bojových tříd. Válečník tak může během mžiku využívat podpůrné schopnosti specializace Spirit Warrior, která v některých ohledech hraničí s mágem, nebo by k vaší ochranářské pověsti seděl spíše Guardian? Jak je libo. Mágové mohou pomocí specializace Keeper velmi jednoduše oblbovat nepřítele, načež jej posléze dá se klidně i bez nadsázky říci, vyřadit z provozu ať už klasickou cestou nebo pomocí schopností další nové třídy zvané Battlemage. Jste-li spíše plíživý typ (do lednice potichu, zpět přes mrtvoly), určitě využijete specializaci Shadow, která ještě více prohlubuje znalosti Rogue třídy v oblasti schovávání a plížení. S novými specializacemi samozřejmě přichází i řada nových schopností, které můžete aktivně i pasivně využívat, pravdou ovšem je, že nejvíce funguje klasická ověřená cesta, se kterou již dobře znáte z původní hry. Díky možným kombinacím specializací se ale může stát, že vytvoříte hybridní třídu, která značně převýší vše, co jste doposud znali. Fantazii se meze nekladou a v případě Dragon Age to platí trojnásob. Jedna novinka ale vybočuje z řady a stejně jako můžete vytvářet lektvary, pasti či jedy, nyní už můžete tvořit i vlastní runy, které lze následně roubovat do zbraní a nově také do brnění. Samozřejmě k tomu potřebujete nejdříve příslušné materiály, jež jsou roztroušené po celé hře, přičemž většinu mají také obchodníci na prodej. Po této stránce si rozhodně není na co stěžovat, pravdou je, že než zjistíte jak veškeré skilly a jiné schopnosti fungují, tak je konec hry, který přichází během 15 až 20 hodin hraní, včetně plnění postranních questů. Nepřátel také přibylo spíše poskrovnu, z řad darkspawnů se budete často setkávát s dětmi hlavní matky, které mají hned několik fází vývinu – od malého červíčka, přes červíčka s nohama, až po cosi s drápy. A motýl Emanuel to není. Na to cosi nejvíce platí nůž nebo dávka silných kouzel samozřejmě. Ke konci hry se také budete střetávat s obrněnými ogry, které již moc dobře znáte z první hry – v tomto případě vám ale i osamocený jedinec dokáže vcelku nepříjemně zatopit, stejně jako smečka dětí. Dá se říci, že vše povýšilo o nějakou tu úroveň výše, od hlavních postav, přes nepřátele, až po samotné vybavení. Ve hře tak naleznete vybavení třídy 9 z materiálů jako je Volcanic Stone, či další spoustu řadových, ale i svým způsobem originálních zbraní, či brnění. Škoda, že si jej hráč nemůže přesunout zpět do hlavní hry. Co se naopak svezlo o nějaký ten stupínek dolů, je obtížnost hry. Respektive ne přímo obtížnost - jak jistě víte, v hlavní hře nebylo úplně záhodno navštěvovat některé oblasti hned na začátku hry, ale až po delší době, kdy jste postavy trošku nadrtili a mohli se pyšnit bicákem o velikosti vodního melounu. Zde už tento faktor takovou roli nehraje, ačkoliv je mnohdy stále potřeba alespoň malého taktizování, jelikož hrubou silou možná více poškodíte, ale rozhodně dlouho nevydržíte. „Jediný co chci je dobrý jídlo, decentní holku a právo střílet blesky na blbce.” - Anders Po několika nepříliš přesvědčivých snahách mnoha vývojářů přesvědčit nás o tom, že jejich DLC je to největší a nejlepší na trhu, BioWare přineslo opravdu skvělé rozšíření, které si má tu čest tak opravdu říkat. Ačkoliv Awakening lehce utrpěl v oblasti hloubky příběhu, či významu konverzací, jeho tempo je smrtelné a sled událostí strhující. Mnoho morálních rozhodnutí vám způsobí dočasnou schizofrenii a množství prolité krve doživotní třesavku. Nápad v podobě vládnutí a řízení vlastní společnosti zní a vypadá skvěle, přičemž by byla veliká škoda, kdyby se dále nerozvíjel. Co říct na závěr? Awakening je stará dobrá řežba, obalená něčím novým, ovšem k dokonalosti jí samozřejmě stále něco chybí. Za nás říkáme ano. Kdo nesouhlasí, nechť ho sežehnou plameny pekelné! Anebo ať to napíše do komentářů. Howgh!

Komentáře (3)

Přidejte svůj názor do diskuze!

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Lamps #Lamps

16. dubna 2010 v 20:48

link Nádherná cena :)

Algeroth

10. dubna 2010 v 17:34

Pěkná recenze, jen bych příště možná ubral na tom prozrazování questů :-)

Hra má, alespoň u nás, ale jedno brutální mínus, cenu. To, co předvedla česká pobočka EA (či Sony, nevím přesně, kdo toto určuje) je neskutečný hnus. Původně byla slibovaná cena kolem osmi stovek. To nakonec dodržela jen PC verze. Ale i ten litr za X360 verzi bych dal. Ale 1300 za datadisk tedy dá jen šílenec, ještě když originální hra je jen o pár stovek dražší ale její trvanlivost je větší o desítky hodin. A ještě horší je, že se to týká opravdu jen nás, na US Store stojí v přepočtu 850 Kč a na UK myslím něco kolem 900. Fakt, hnus [s15]