Skvělá série Everybody’s Golf je tu s námi již od PSone. Na PS2 si dala Sony chvilku pauzu a s nástupem PSP znovu tuto sérii oživila. Po obrovském úspěchu kapesních verzí přichází Everybody’s Golf dobýt i naše domácí černé krabičky. Rovnou můžeme říci, že jako první next-gen pokus to není vůbec špatné.

Většina hráčů, kteří hrají na Playstationu golf, má jasno o své jedničce. Je jím Tiger Woods od EA. Jenomže - ať už se jedná o sebezdařilejší simulaci golfu, po delší době převládá spíše nuda. V Sony si tak zřejmě řekli, že i golf se dá zpracovat v zábavnou hru, aby ji mohl hrát naprosto každý a královsky se u ní bavil. Na PSone tak vznikl od studia Camelot (Mario Golf) první díl. Ten si ihned získal spoustu fanoušků. Druhý díl již přešel pod Clap Hanz, kteří vytváří sérii dodnes. Po úspěšném návratu prostřednictvím verze pro PSP se jen čekalo, než bude oznámena Playstation 3 verze. Světe, div se, skutečně se tak stalo. Jenomže žijeme v Evropě, a tak jsme mohli před rokem pouze sledovat úspěch hry v Japonsku, kde doslova trhala rekordy v počtu prodaných kusů. Po ročním čekání konečně přichází řada i na nás a oproti japonské verzi jsme se dočkali i spousty vylepšení. Asi každý po zapnutí hry zkusí mód Challenge, který je vlastně hlavním módem hry. Zde hrajete nejrůznější turnaje. Za ty si odemykáte nejen nové avatary do online chatu, ale i nové postavy do samotné hry. Hráči se od sebe moc neliší, ale daleko důležitější roli hrají nové míčky a hole, které během turnajů získáváte. Ty si pak můžete před každým turnajem vyměnit, a získat tak třeba daleko přesnější odpal. Hlavně při online hře jsou lepší hole sakra znát. Ve hře máte dva možné režimy odpalu. První je onen klasický, který nás provází již od prvního dílu - zde máte dole na obrazovce ukazatel, na který musíte ve správnou chvíli kliknout tlačítkem X. První stisknutí tlačítka znázorňuje nápřah hole a druhý úder. Samozřejmostí je, že čím větší nápřah a lepší úder do míčku, tím lépe. Tedy alespoň po většinu času hry. Někdy musíte nápřahem a úderem taktizovat, abyste jamku neminuli. Když už jste u jamky, tak se musíte jen nápřahem strefit. Zde musíte počítat s náklonem terénu i dalšími jevy, které vás během hry potkají. Abyste měli nějakou pomoc, máte v těchto situacích svého společníka. Ten představuje jakýsi chodící tutoriál. Nejprve vám takový pomocník moc neporadí, ale s každým dalším turnajem se jeho rady vylepšují a stává se tak neoddělitelnou součástí hry. Svého společníka můžete poté využít i v online módu. Druhý režim odpalu se jmenuje advance. Zde již nemáte ukazatel odpalu, ale musíte sledovat hráčovu hůl a poté kroužek, který se ukáže kolem míčku. Hra se tak stává daleko zábavnější, protože již nesledujete jen pořád stejnou čáru dole na obrazovce, ale samotnou herní postavu. První, co musíte sledovat, je hůl. Ta vám dá barevným znázorněním na vědomí, jak silný odpal je schopna postavička vykonat. Když jen lehce nakloníte hůl, objeví se žluté světélko, a naopak, když pořádně napřáhnete, tak se objeví červené. V tuto chvíli musíte stisknout X a poté sledovat kolečko, které se objeví u míčku. Tady zase platí, že čím menší kolečko, tím lepší úhoz a celková správnost odpalu. Tento režim se může zprvu zdát příliš složitý, ale po jeho zvládnutí poznáte daleko lepší hru, než v režimu standardním. Challenge mód skrývá opravdu neskutečné množství turnajů, kterými budete muset projít. Everybody’s Golf: World Tour tak není hrou, kterou byste dohráli za den. Jak budete procházet turnaji, vždy vás na konci každé série čeká těžký soupeř, kterého musíte porazit, chcete-li pokračovat dále. Hra zhruba v polovině celkově přitvrdí a vy si budete muset dávat sakra pozor, abyste nahráli co nejvíce Nice Shotů. Každá nepovedená rána může poté v konečném součtu zamrzet. Po dohrání Challenge módu vás čeká neskutečně chytlavý online mód. Zapomeňte na turnaje v Tiger Woodsovi, kde od vás může každý opisovat. Zde vidíte jen protivníkovy statistiky, kde zjistíte, jakého úspěchu na dané jamce dosáhl. Hrajete zde především za sebe a nikdo vás nemůže napodobovat. To platí i pro menší turnaje o osmi lidech, nicméně hlavní síla tkví v turnajích až pro 50 hráčů. Takový turnaj má nejen svoji atmosféru, ale odměny za jeho vyhrání jsou hodně cenné, jelikož se většinou jedná o vylepšení vaší postavičky. Po grafické stránce je hra velmi povedená. Dětsky kreslené postavičky si zamilujete po několika minutách hraní. Každý golfista, kterého můžete ve hře mít, je něčím jiný. Neliší se jenom svým vzhledem, ale i chováním a grimasami. Navíc jeho radost na konci každého vyhraného turnaje je něco nezapomenutelného. Stejně tak design jednotlivých hřišť je doveden k naprosté dokonalosti. Představte si třeba Africké hřiště, kdy se chystáte odpálit míček a v dáli vidíte slona či další africkou zvěř. Jediné, co snad zamrzí, jsou diváci, kteří jen tleskají a to každý stejně. Trošinku odlišné animace by to chtělo, ale to už je jen takové rýpnutí do jinak skvělé hry, které nemám moc co vytknout. Někdo bude vidět nedostatek i v chybějící podpoře headsetu, ale kdo by chtěl během turnaje poslouchat řeči dalších 49 hráčů, když se zrovna soustředí na životně důležitý odpal? Velkou výhodu hry vidím naopak v budoucích nových turnajích a postavičkách, které budou ke stažení na PS Store. Everybody’s Golf: World Tour se prostě povedl a tečka. Everybody’s Golf: World Tour je skvěle hratelná a zábavná hra. Pokud si nepotrpíte na simulaci golfu a chcete se především skvěle bavit, je Everybody’s Golf: World Tour pro vás tou správnou volbou. Litovat koupě rozhodně nebudete.