Máte rádi zimu, cítíte se dobře v prostředí, které se teplotně blíží absolutní nule, a na rukou máte srst podobnou té, co nosí yetti na hrudi? Potom pro vás máme skvělou nabídku v podobě Operation: Anchorage, historicky prvního DLC balíčku do velice kvalitní hry Fallout 3. Ačkoliv se nemůže se svými mladšími bratříčky rovnat jak rozsahem, tak celkovou kvalitou, lze ho s klidným svědomím doporučit, ovšem za předpokladu, že jsou vaše mozkové buňky stavěny na čirou a přímočarou akci. Což se jeví divně, zejména ve spojení s Falloutem, ale bohužel je tomu opravdu tak. Než se nadějete, tak jste z Aljašky pryč a nikde téměř ani stopa, že jste vůbec něco udělali. Ovšem i těch pár novinek za to víceméně stojí a vy si alespoň projdete menším zátěžovým testem. Pojďme na to. Raději sundejte ten přátelský výraz a nasaďte tu schovanou tvář bezcitného střelce a zabijáka.

„Tady je maličkost od strýčka Sama...” Jdete si takhle po planině, přes záda hozených pár mrtvých škorpiónů, není do čeho píchnout a vy si v hlavě říkáte, jaké by to bylo potkat někoho, kdo by se dal obrat o pár nábojů. Potkáváte chráněné obchodní karavany, žoldáky toužící po vašem skalpu, ale kde nic, tu nic. Co se nestane, největší jazzové hity a komentář DJe Three Doga přeruší žalostné volání o pomoc Bratrstva Psanců. Vám se rozzáří oči a okamžitě upalujete na místo určení, kde už probíhá lítý boj členů bratrstva se zbytkem zeleného obyvatelstva kolem centra města. Prozatím nevíte nic, nikdo se s vámi nebaví, jste přehlíženi a každý vám dává najevo, že tu nemáte co dělat. Přesto vytrváte a probojujete se až do vcelku moderního zařízení, které pro vás mělo být utajeno. Z původem nechtěného a ignorovaného cestovatele, se stává důležitá postava. Proč? V tomto tajném zařízení se ukrývá zapečetěná zbrojnice, do které získá přístup pouze ten, kdo nejdříve projde bojovým, značně vypečeným simulátorem. Potíž je v tom, že to může jen ten, který má na rukou zařízení PipBoy, což jste právě vy. Pokud se tedy přenesete přes arogantní chování, imaginární bodání nože do vašich zad od ostatních, navlečete se do těsného pyžama a vlezete do simulátoru, budete přeneseni přímo k jádru problému. Potíž je v tom, že kdo zemře ve hře, zemře i doopravdy. Kam se hrabe Matrix, tam alespoň jídlo bylo lepší. „Super, další psychopatický holčičky.” Celý děj simulace se odehrává v letech 2076 a 2077, přesněji řečeno někde mezi těmito roky. Balíček tak mapuje bitvu mezi Američany, kteří se snaží osvobodit město Anchorage, na Aljašce od nadvlády komunistických, čínských jednotek. Také je to rok, kdy bylo poprvé uvedeno brnění T-51b a vy se s ním také setkáte, ačkoliv ne úplně osobně. Nejdříve jste obyčejný pěšák, pod vedením seržanta Benjamina Montgomeryho. Přijdete o veškeré vaše původní vybavení (po dokončení simulace vám ho zase vrátí) a budete si tak muset vystačit pouze s předměty, které vám budou shůry naděleny. Jak sami zjistíte, nelze sebrat vše, pouze zbraně a předměty označené červeně, přičemž si náboje a životy obnovujete u speciálních automatů. Celkem si tedy projdete čtyřmi vcelku krátkými, jednotvárnými a přímočarými questy, což je největší slabina tohoto DLC balíčku, zvláště bereme-li v potaz, že do simulace po dokončení již nemůžete vstoupit. Úvodní quest je tedy pouze útok a převzetí zařízení. Poté postupná eliminace čínských jednotek v simulaci. Jak jsem již nakousl, v podstatě jen jdete za nosem s tím, že postřílíte vše, co před vámi neuteče na strom. Až po vašem prvním úspěchu vám generál nabídne velkorysou nabídku – možnost velení vlastnímu týmu. Malá, ale opravdu malá dávka strategických prvků v podobě tvoření vlastního týmu ovšem nemůže zarazit konec nudnému prokopávání se v zákopech. K dispozici máte 5 slotů, do kterých si můžete obsadit jednotky podle různých povolání, jako je standartní pěchota, granátník, odstřelovač, či dva roboti. Bitvy jsou ale většinou docela akční a tak počítejte s tím, že vám nepřátelské kulky rozloží kamarády zpět do původního stavu – na jedničky a nuly. Naštěstí si můžete zavolat o nové. Přesto jsou v těsných koridorech domů spíše přítěž, jelikož se zastaví uprostřed chodby a vy nemáte jak projít. Holt si budete muset vystačit s postupným odstrkováním. Přesto se ani nenadějete a ocitnete se na konci hry, před branami pevnosti generála Jingweie. Zasazením poslední rány tak ukončíte simulaci a můžete si vybrat vybavení. Ještě předtím zničíte pár palivových stanic, projdete si zákopy, které jsou bombardovány, což přidává už tak vyhrocené atmosféře další body k plusu. Jakmile ale vše skončí, hlavou vám projede myšlenka „Nemohlo toho být víc?”. Vězte, že mohlo a daleko víc. „Jedinej dobrej komouš, je mrtvej komouš!” Pokud si chcete zpestřit průlet misemi, máte na výběr hned několik, ačkoliv taktéž značně omezených možností. I když vaším jediným teplem bude oheň z hlavně zbraně, můžete se zahřát postranními aktivitami jako je hledání, po všech čtyřech misích, roztroušených kufříků s nepřátelskými záznamy. Jakmile je všechny naleznete a na konci odevzdáte generálovi, získáte užitečný perk přidávající po třech bodech k vašim třem schopnostem. Musíte ale pečlivě čmuchat, jelikož většinou nemáte možnost se vracet. Nemusíte se ale bát, že by byly nějak šikovně zašité, většinou se nachází hned za zamknutými dveřmi, do kterých se dostanete raz dva. Dále sem tam potkáte zajatého spojence, kterého můžete a nemusíte vysvobodit, na oplátku bude poté bojovat po vašem boku.... tedy alespoň pár vteřin než dostane kulkou do čela. To platí i pro vaše spolubojovníky, které si vyberete na začátku mise. Vzhledem k tomu, že moc inteligence nepobrali a nejsou ani nijak kvalitní střelci, čeká je stejný osud jako vaše nepřátele. A člověk by čekal, že když je blbej, tak bude aspoň silnej. A to je vlastně vše. Celá naplň Operation: Anchorage je vyhnat „komáry” z horských oblastí Aljašky. Co musíme pochválit je alespoň zimní prostředí, v němž se pohybujete. Ačkoliv nejsou horské stezky a hypermoderní budovy nijak zvlášť úžasné na detail, určitá atmosféra tu je. Akce na zasněžených hřebenech a průchod bombardovanými zákopy jsou přeci jenom něco, co ve Falloutu nevidíte každý den. „Pruhy a hvězdy navždy!” Pravděpodobně jedinou hodnotnou a pořádnou novinkou je vcelku kvalitní vybavení, které si můžete po dokončení mise odnést ze zbrojnice. Pokud přežijete, jelikož ne všem se bude zrovna líbit, že by si cizinec měl odnést něco, co mu podle ostatních nepatří. To už ale zjistíte sami. Z vybavení zmiňme například pušku Gauss Rifle, střílející extrémně silné, energetické projektily. Zasažený nepřítel po zásahu odskakuje jako kus hovězího na pánvi. Trench Knife, jak název praví je nůž, určený do stísněných míst, jako jsou například zákopy. Proti lehce ozbrojeným a slabým jednotkám je takřka k nezaplacení, ačkoliv stejně všichni raději sáhneme po kusu pořádného olova. Nebo zelektrizovaný nůž generála Jingweie, je druhou nejsilnější zbraní ve hře, pro boj na tělo na ostří. Určitě si nezapomeňte jeden kousek strčit do kapsy, než budete odcházet. I mezi brněním najdeme vcelku pěkné vymoženosti, jako je sněžné T-51b nebo neviditelná kamufláž komunistických ninjů. Mohou se snažit, jak chtějí, i neviditelní jsou více než dobře vidět. Vám se ale určitě bude hodit, jelikož přidává +5 jednotek k plížení a navíc vypadá opravdu stylově. Vezměte do ruky ještě pořádný nůž a s přehledem zapadnete mezi ninja sebranku z Metal Gear Solid. A to je vlastně vše. Tady vidíte, že ani v tomto směru není Operation: Anchorage ničím výrazně obohacujícím, přesto je těchto několik maličkostí tou nejhřejivější věcí. Operation: Anchorage rozhodně uspěl jako první DLC balíček, ovšem ve srovnání s jeho mladšími bratry nemá takřka co nabídnout. Krátký děj bohužel téměř nijak neohromí a jediným pravým důvodem pro koupi je takřka pouze nové vybavení a část atmosféry, kterou nabízí kousek historie světa Fallout. Jinak je to krev, zima a bída.