Hardware: Rivals

Testovaná verze: PlayStation 4

Hry jako Twisted Metal to mají už v dnešní době dávno za sebou, což je na jednu stranu škoda, protože pořád by se určitě našla nemalá skupinka hráčů, která by si v nich našla zalíbení. Možná i proto se Sony rozhodla přijít na trh s hrou Hardware: Rivals, která se snaží kdysi slavný žánr oživit. Na papíře vše vypadalo jistě velmi dobře, ale finální produkt má zatím bohužel k dokonalosti daleko. Jako kdyby vývojáři vydali zatím jen betu a až v následujících týdnech se dočká hra nějakého dokončení, ale problém je, že za ní chtějí peníze už nyní. Hardware: Rivals je v základu určitě slušná hra, hraje se prakticky stejně, jako třináct let starý originál, a to je i trochu problém, protože nějaká větší modernizace by jistě neuškodila.

Každopádně to vezmu popořadě. Hardware: Rivals je akční multiplayerová hra pro deset hráčů, v níž usednete do kokpitu buď tanku, nebo nějakého toho obrněného džípu (více druhů vozidel bohužel není), a následně se snažíte přestřílet protivníky. Je jasné, že tank hlavně sází na svoji ničivou sílu, džípy zase rychlost, což je docela dobrý mix, hra je po této stránce celkem vyladěná a nedá se říci, že by nějaké vozidlo bylo OP a vyčnívalo tak nad ostatními. Kromě základní střelby pak můžete na mapách sbírat i sekundární palivo, což jsou prakticky zbraňové power-upy, které můžete následně jednorázově použít, což přidává hratelnosti na větší rozmanitosti.

Střelba je čistě arkádová, což k podobné hře sedí, jen jsem měl trochu menší problém s ovládáním, které není zrovna skvěle navrženo. Jezdíte totiž klasicky díky R2 a L2, což je dobře, ale pak není možné, abyste stříleli během toho všeho pomocí R1 a L1. Nepřijde mi to příliš intuitivní a s tímto systémem jsem trochu bojoval, zvláště když jsem se občas musel ohánět proti více protivníkům najednou. Spíše se mi pak vyplatilo zrychlovat za pomoci křížku, ale ani to není zcela ideální. Když si zvyknete na ovládání, samotná hratelnost není zpočátku špatná, dá se u ní slušně zabavit, ale možná by ji slušelo, kdyby byla o něco rychlejší a svižnější, zdálo se mi, že je kolikrát až moc ospalá a chybí ji potřebné tempo. Jakoby ovládání a hratelnost postrádala onu ladnost moderních her, o čemž jsem se zmínil už výše.

Hardware: Rivals bohužel neztrácí jen po stránce hratelnosti, ale hlavně po stránce obsahu. Ačkoliv se jedná o čistě multiplayerovou hru, vývojáři na start přichystali jen čtyři, dá se říci klasické herní režimy. Mezi nimi nechybí Deathmatch a Team Deathmatch, jejich popis asi není nutný. V Team Domination se pak hraje na zabírání tří bodů na mapě, no a ve čtvrtém režimu Team Elimination musíte vždy eliminovat tým protivníka, přičemž v něm neexistuje respawn. Kdo eliminuje protivníky ve třech z pěti kol, vyhrává. Režimy tedy naprosto klasické, vývojáři se bohužel nepokusili o nic nového, což je určitě škoda. Stejně tak zamrzí i počet map. Ty jsou jen čtyři, a ačkoliv mají slušný design, po nějakém tom čase se začnou hrozně opakovat. Navíc mám podezření, že vývojáři mají nastaveno, aby se nejvíce točily jen dvě, další dvě jsou točeny jen občas. Vývojáři sice slibují do budoucna podporu a přidávání nových režimů a map, ale v současnosti je Hardware: Rivals ohlodán po stránce obsahu až na kost, a je jasné, že to není dobře. Zvláště když hra takto začne nudit už po několika hodinách, a nezachrání ji ani sem tam speciální eventy.

Aby vývojáři trochu donutili hráče neustále hrát stejný obsah, obsahuje Hardware: Rivals levelovací systém. Díky němu si odemykáte nejen nové kamufláže pro virtuální postavičku a vozidla, ale také několik upgradů, které pak pomohou na bojišti, ale nejde o nic výrazného. Každopádně levelovací systém, ačkoliv je jednoduchý a naprosto základní, slouží celkem dobře, jako ostatně v každé podobné hře. Samozřejmě, ocenil bych, kdybych si za levelování toho odemknul více, jako třeba v Rocket League, ale když se podívám na samotný obsah, vím, že něco takového ani čekat nemohu. Každopádně levelovací systém pak doplňují penízky za zápasy, za které si můžete koupit kosmetické doplňky na vozidla, ale také jich moc není. Vše se vydělává hraním, mikrotransakce hra neobsahuje.

Vývojáři použili pro Hardware: Rivals moderní Unreal 4 engine, a to spíše z toho důvodu, že je dobře optimalizován pro PlayStation 4 a je s ním jednoduchá práce. Hardware: Rivals totiž sází především na stylizovanou grafiku, která si na moc detailů nehraje, ale na druhou stranu se ke hře hodí a nemám moc, co bych ji mohl vytknout. Na hru se dobře dívá, navíc se skvěle hýbe, takže tady zavládá spokojenost. Slabší už je ale ozvučení, které není vůbec výrazné a prakticky ho nepostřehnete, stejně tak na tom je i hudební doprovod, který obsahuje jen několik krátkých melodií, které se do zblbnutí opakují.

Fanoušci originálu si jistě slibovali povedené pokračování, kterého se ale bohužel nedočkali, alespoň zatím. Hardware: Rivals totiž zatím doplácí na ne příliš vypilovanou hratelnost a hlavně na malé množství obsahu, díky čemuž začne po několika hodinách nudit, což je u čistě multiplayerové hry celkem velký problém. Díky zahrnutí do nabídky PlayStation Plus si hru můžete vyzkoušet prakticky zdarma, možná se u ní na několik desítek minut zabavíte, ale následně se k ní už těžko budete vracet. Hardware: Rivals měl daleko větší potenciál, který vývojáři promarnili. Škoda.