Pokémon FireRed/LeafGreen

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Pokud znáte Pokémony jen jako seriál nebo karetní hru, možná pro vás může být matoucí označení hry za dvojedici. Pokusím se to vysvětlit. Jedná se totiž o dvě verze jedné hry. Liší se názvem, jiným Pokémonem na titulní fotce/obrazovce, a navíc každá verze obsahuje určitý počet exkluzivních Pokémonů. Už samotný výběr edice hry tedy může být pro někoho těžkou volbou. Hra naštěstí obsahuje možnost výměny Pokémonů mezi hráči přes lokální co-op. Takže, kdo má kamarády se Switchem, může využít i tuto možnost. Pojďme se ponořit do hry.

Její zápletka je velice jednoduchá. Chtěli byste se stát nejlepším trenérem Pokémonů? Kdo by nechtěl. Nejdříve si v jednoduchém editoru vytvoříte postavu. Volí se pouze jméno a jestli chcete hrát za trenéra či trenérku. Můj ambiciózní trenér nese jméno Ash, jako oblíbený hrdina původního seriálu. Putování začíná v Oblázkovém městě (Pallet Town), kde si osaháte ovládání a narazíte na první fanouškům dobře známou postavu. Profesor Oak nám hned v úvodu představí vašeho arcirivala. I jeho jméno si každý může zvolit sám. Můj je Gary. Nemám ho rád. Budete jej následně během cesty potkávat a poměřovat síly.

Vzápětí už ale přijde na řadu to nejdůležitější. Ano, volba svého prvního parťáka. Na výběr je Bulbasaur, Charmander nebo Squirtle, tedy dnes už legendární trio. Já jsem si nakonec zvolil Squirtla. Volba ovšem byla nesmírně těžká, protože mám rád všechny tři. Ještě dostanete Pokédex a už nic nebrání vykročení do regionu Kanto za dobrodružstvím. Během něj je potřeba získat osm odznaků od osmi trenérů/lídrů. Po jejich získání vás bude čekat finální poměření sil v Nížině Indigo (Indigo Plateau). Jedná se o ligu proti několika protivníkům. Pokud dorazíte bláhově nepřipraveni jako já, určitě vás potrápí. Region obsahuje několik měst propojených cestami. Narazíte i na několik dungeonů. K prozkoumání je toho opravdu dost. Uvedení do hry je zpracováno příjemně a jednoduše. Jeden hned vše pochopí, což hned vtáhne do hry od samého začátku.      

Hra je celkově poměrně přívětivá, jednoduchá na ovládání, pochopení i na samotné hraní. Takže ideální pro nováčky jako jsem i já. Pokud by měl přece jen někdo s čímkoliv problém, může se obrátit na herní nápovědu. Ta je poměrně detailní, obsáhlá a provede vás všemožnými herními situacemi. A to textovou formou nebo i pomocí videoinstruktáží v Teachy TV. Já jako prvohráč jsem nápovědu využil jen k naučení matchupů. To je velice důležité téma. Objasní, jak si jednotlivé typy Pokémonů stojí v zápasech proti sobě. Který typ Pokémona je proti kterému silný nebo naopak proti kterému typu zaostává.

Pohyb světem probíhá pravoúhle po čtverečkové mřížce. Žádné skákací pasáže nečekejte, pouze hodně dlouhou procházku po regionu. Svět je plný předmětů, které lze sbírat. První zmíním tzv. HMs (Hidden Machines), které vám cestování trošku usnadní a dovolí kupříkladu řezat strom, létat, rozbíjet nebo posouvat balvany. Leckdy se bez těchto vlastností dál ani nelze dostat, takže vás tímto hra vlastně „nenásilně“ nutí vše důkladně prozkoumávat, plnit úkoly a mluvit s NPC. HMs se učí Pokémoni, takže je důležité myslet na to, abyste měli potřebného parťáka zrovna u sebe. Já osobně jsem HMs učil spíše „druhořadé“ Pokémony, abych neplýtval sloty schopností mého hlavního týmu.

Kromě HMs narazíte i na tzv. TMs (Technical Machines). To jsou jednoduše bojové schopnosti Pokémonů. TMs jsem popravdě moc nepoužíval, byl jsem spokojen s tím, co mí Pokémoni umí. Občas se některé schopnosti naučí Pokémon i sám od sebe. V těchto případech jsem nové schopnosti dle popisu občas používal. HMs i TMs jsou uloženy v TM Case. A vše nosíte v batohu.

Batoh funguje jako inventář. Jsou v něm přihrádky pro tři skupiny předmětů. Obsahuje klasické předměty typu všemožných elixírů – od léčivých až po posilující, ale také například kameny evoluce, pomocí kterých se Pokémoni mohou vyvinout. Další kolonkou jsou klíčové předměty. Jedná se o questové předměty, ale třeba i o mapu, rybářský prut, jízdní kolo apod. Poslední oddíl v batohu patří Pokéballům. Pomocí těch můžete lapit Pokémona a přidat si ho tak do sbírky. Pokéballů je několik druhů a liší se úspěšností odchytu. Batoh jako inventář je zpracovaný účelně a jednoduše. Teď už se dostaneme k tomu nejlepšímu, co hra nabízí. K samotným Pokémonům a jejich soubojům.

U sebe můžete mít až šest Pokémonů. Jak jsem zmínil výše, je docela důležité znát matchupy, abyste maximalizovali jejich sílu útoku. Pokémonů je několik typů (jsou travní, vodní, ohniví atd.). Více si o nich lze zjistit v Pokédexu. Tam jsou o nich veškeré informace a zároveň vidíte, kolik jste jich chytili a kolik jich vám chybí. Je třeba si hlídat vyvážené složení týmu, případně si jej podle potřeby měnit dle oblastí, kam míříte. Divocí Pokémoni se vyskytují mimo hlavní cesty, ze začátku zejména ve vysoké trávě. Později už všude možně v různých dungeonech nebo třeba i ve vodě. Když se budete pohybovat mimo cestu, tak bude soubojů mnohem více. Na druhou stranu bude po vyhraných soubojích i více zkušeností a tím pádem vyšší level a z toho vyplývající silnější Pokémon. Pokud je na vás ale takových soubojů až moc, můžete jejich počet omezit po určitý počet kroků repelentem, který lze spolu s ostatním vybavením zakoupit v obchodě. Souboje mě sice bavily, ale i přesto byl repelent můj nejlepší kamarád.

Souboje s divokým Pokémonem probíhají jeden na jednoho a jsou rozděleny na tahy. Každý tah můžete udělat jednu akci – použít jednu ze čtyř schopností (každá schopnost spotřebuje určitý počet power points, takže je potřeba hlídat i tuto statistiku), použít předmět z batohu, vyměnit Pokémona nebo zkusit zdrhnout z boje. Vše je jednoduché, zábavné a chytlavé. Hlavně na začátku hry. Ke konci hry, kdy je potřeba hlavně levelovat, už zábava ze soubojů vyprchala.

Kromě soubojů s divokými Pokémony se budete potýkat také s různě po mapě rozsetými protivníky. Tam už jsou ty souboje trošku delší a napínavější, neboť takoví protivníci u sebe mají často více Pokémonů. Občas narazíte i dvojice, zápasy jsou pak dva na dva. Získáte tedy více zkušeností a také peněz. Po vyhraných soubojích s takovými protivníky obdržíte měnu, kterou můžete utratit v obchodě. Ale pozor, po prohře o nějaký ten zlaťák zase přijdete. Já osobně jsem utrácel hlavně za ozdravné a oživovací elixíry. Protivníci jsou povětšinou tematicky laděni k dané oblasti. Na začátku v trávě budete potkávat převážně lovce brouků, později u vodních oblastí plavce, jinde zase motorkáře nebo výletníky. V několika oblastech budete konfrontovat i tým Rakeťáků. Úkoly a souboje spojené s Rakeťáky mě bavily nejvíce.

Abyste si po soubojích nemuseli plácat léčivé nebo oživovací elixíry, můžete navštívit i Pokémon Centra, kde je dají dohromady. Centra jsou v každém městě stejně jako již zmíněný obchod. Můžete si zde v počítači odkládat nebo nabírat Pokémony – jako v inventáři. Přes PC vám také může profesor Oak ohodnotit váš Pokédex. Hodnocení mého si nechám pro sebe, není to nic k chlubení.

Ještě stojí za zmínku evoluce Pokémonů. Ty proběhnou buď po dosažení určité úrovně, nebo pomocí vývojových kamenů, které lze mimo jiné i zakoupit. Za každou evoluci jsem byl rád, protože Pokémon znatelně posílí. A také většinou lépe vypadá. Což je logické, ale i tak mě to prostě dělalo radost. No a vidíte. Přece jen jsem ještě na něco zapomněl. Aby bylo pouto mezi hráčem a Pokémonem silnější, můžete dát svým Pokémonům přezdívku. Tuhle možnost jsem nevyužíval. Já si radši volil Pikachu než Frantu.

Hra jinak celou dobu šlapala velmi dobře, žádné problémy jsem neměl. Dostat se na konec ligy mi zabralo lehce - občas i těžce - nad 30 hodin. Protože jsem neměl objevené všechny Pokémony, odhadl bych, že pro stoprocentní dohrání bude potřeba o několik možná i desítek hodin více. Což je více než slušné číslo. Pro některé to může být v podstatě i nekonečná hra.

Navíc hra jedna ku jedné vypadá a zní přesně jako na GBA. To potěší fanoušky, ale některé nové moderní hráče to může odradit. Já jsem toho názoru, že když už se slaví jubileum, mohli si na to vyčlenit nějaké peníze a čas a dát hře nějakou větší péči. I když chápu, že fanoušků má dost na to, aby se strhla lavina „hejtu“ kvůli předělávání jejich oblíbené hry. Skvělé prodeje jsou v tomto případě téměř jisté. Například bych uvítal možnost přeskakovat/urychlovat některé věci v soubojích. Přece jen „tisíckrát“ za zápas sledovat „confused“ a další animace mě na konci už vysloveně štvalo. To samé se u dialogových oken při soubojích a vstupních animací k souboji. Souboj trvá třeba (když si trošku zapřeháním) minutu i více, i když protivníka zabijete na jednu ránu během vteřiny. Za mě mohli alespoň některé takové kostrbatosti upravit nebo odladit.

Jak už jsem zmínil v textu, čím víc jsem se blížil konci, tím víc jsem se soubojům snažil vyhýbat, protože se ze zábavy stala rutina. Nechtěl jsem ztrácet „zbytečně“ čas. Ano, ke hře to patří a je to vlastně její základní kámen, ale každý (opět si zapřeháním) druhý krok = zápas mi ke konci už hodně vadil. Repelenty tak tekly proudem. Snad to Ash zdravotně neodskáče. Mělo to na mě takový vliv, že mě už endgame a další hraní nelákalo. Každý ale nechť si to přebere a rozhodne sám. Samozřejmě mé připomínky mohou na každého působit jinak. Jak se říká sto lidí, sto chutí. Pojďme na závěrečné hodnocení.

Pokémon FireRed/LeafGreen je nestárnoucí klasika, která funguje i po tolika letech. Je to ideální vstupní hra do série, která chytne a nepustí, dokud nebudete ten nejlepší trenér Pokémonů. Je třeba překousnout pár kostrbatostí, ale pokud se přes ně přenesete, čeká vás dobrodružství na několik desítek hodin. To je slušná porce. Skalní fanoušek si pak musí zvážit sám, zda chce stejnou hru kupovat a hrát znovu. Hodně štěstí při chytání a chyťte je všechny! A repelentům zdar!