Item: Return to Castle Wolfenstein: Operation Resurrection
Rating: 9
Author: Konzolista.cz

Nedávno jsme vám přinesli recenzi na Playstation Network verzi hry Wolfenstein 3D. Mělo se jednat o jakési navnadění hráčů na nový díl, který se už během několika dnů dostane na pulty obchodů. Ještě než se tak stane, přinášíme vám recenzi na druhý díl, který nesl název Return to Castle Wolfenstein a nesmazatelně se zapsal do herní historie. Pojďme se podívat, jak tehdy Wolfenstein dobyl Playstation 2 a Xbox.

Wolfenstein 3D se stal právem legendou, která má i dnes co říci všem hráčům. Vývojáři v id Software si toho byli vědomi, takže nepřipadalo v úvahu, že by pokračování mělo být jen průměrné. Mělo se jednat o pravé a důstojné pokračování, které nebude ve stínu původní hry. Na začátku můžeme říci, že se Return to Castle Wolfenstein vývojářům povedl a překonal dokonce i originál. Agent Blazkowitz byl zpět, přičemž byl vyslán na hrad Wolfenstein s jedním kolegou, aby zjistil nějaké ty tajné informace od mocichtivých nacistů. Jak už je u Wolfensteina zvykem, Blazkowitz je i s kolegou chycen, přičemž váš kolega je popraven a Blazkowitz zavřen do cely, kde čeká na smrt. Jenomže se smrtí se nechce smířit, tak přepadne hlídku, která přijde do cely a to už stojíte s nožem v cele, takže může začít celkem zajímavý příběh. Celý příběh setočí kolem Paranormální divize SS, která má za úkol najít zbraň, jenž zničí Spojence jednou pro vždy. Tomu musíte jako tajný agent zabránit. Ačkoliv příběh má ambice, je občas zajímavý, když čtete všechny zprávy, které jsou poházené po levelech, chybí mu nějaký velký zvrat. Prostě něco, co by člověk nečekal. Vše je dopředu hodně předvídatelné, takže jde jen o to dostat se z cely k finálnímu bossovi přes několik tisíc nacistů, které sprovodíte z tohoto světa. Celá hra začínala na hradě Wolfenstein, přičemž později jsme se podívali i do přilehlých vesniček, do jejich katakomb, ale i na zasněžené pláně a do lesů a laboratoří, kde se vyráběly nebezpečné zbraně. Když už jsme u zbraní, těch měl hlavní hrdina během hry také požehnaně. Nepřátele jsme tak mohli likvidovat základním nožem, ale i několika druhy pistolí, samopalů, pušek, raketometem, plamenometem nebo těžkým kulometem. Rozhodně bylo z čeho vybírat. Většinou jsme během hry potkali zástupy nacistů, kteří se lišili jen hodností a tím pochopitelně i výdrží. Kromě nacistů jsme se střetli i s oživlými zombiemi, takže o střety nebyla nouze. Return to Castle Wolfenstein byl portem PC verze, takže bylo už předem jasné, jak bude hra vypadat. Ačkoliv vývojáři museli trošinku ubrat na detailech, neubralo to hře na svém kouzlu a pořád se jednalo o dobře vypadající akční hru. Výbuchy byly parádní, stejně tak oheň z plamenometu, jehož efekt se může směle rovnat i s dnešními hrami. Co nezůstávalo pozadu, byl hudební doprovod, který svou epičností dodával hře pořádný spád. Na skvělé úrovni byly i zvuky, většinou inspirované z Wolfensteina 3D, takže si i hráč zavzpomínal během hraní na tuto legendu. Stejně dobře na tom byl i dabing, který se řadil mezi vysoký nadprůměr. Technická stránka tak byla výtečná, což jen podtrhlo tuto vynikající hru. Než ukončíme toto retro, musíme zmínit, že na Playstationu 2 vyšla hra pod názvem Return to Castle Wolfenstein: Operation Resurrection, přičemž se oproti PC verzi lišila tím, že neobsahovala propracovaný online multiplayer, čím vlastně přišla o jednu z nejlepších částí původní hry. Hra pro jednoho trvala kolem deseti hodin herního času, přičemž jste ji mohli opakovat, dokud jste nenašli všechny poklady, ale poté už vás nic nemotivovalo pro opakované hraní. To Xbox verze se jmenovala Return to Castle Wolfenstein: Tides of War a přinesla kromě původní hry i skvěle hratelnou online část pro šestnáct hráčů, pro tehdy ještě začínající službu Xbox Live. Na Xboxu navíc měl Return to Castle Wolfenstein i hezčí grafiku, ačkoliv framerate občas dokázal až neuvěřitelně spadnout. Obě konzolové verze poté obsahovaly jeden originální level, který v původní PC verzi chyběl. Return to Castle Wolfenstein bylo vynikajícím pokračováním legendy, které přineslo skvělou hratelnost, pěkné grafické zpracování a také vynikající výpravnou hudbu. Sice i tehdy neměla hra nějak extra propracovaný příběh a možná i trochu pokulhávala AI nepřátel, ale to nám nebrání v tom, abychom této legendě udělili maximální hodnocení. Uvidíme, jak si povede nové pokračování, které vyjde už za pár dní. Překonat Return to Castle Wolfenstein bude ale velice těžké.

Komentáře (12)

Přidejte svůj názor do diskuze!

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Kryshot #No Escape

28. srpna 2009 v 07:44

tudle gamesu jsem mel jeste na starym PC... je to fakt kalba nekdy jsem se i lekl kdyz na me vyskocil robot nebo mumie ze zdi :D :D ale nektery levely jsou fakt prehnany ....

Oobi

27. srpna 2009 v 14:47

Super gameska....nejel kvůli teto gamesce jsem dokupoval komponenty do PC..všem co nehráli tak všemi deseti doporučuji!!!!

[s4]

Laserdance65 #y so srs ?

25. srpna 2009 v 19:05

jedno z mála pokračování co nedělalo ostudu legendě !

misa1989 #deepInside

20. srpna 2009 v 23:09

Další z klasických her, co si vždycky rád zopakuji! [s7]

hanzz023cz #Aphex VS

19. srpna 2009 v 15:16

Vynikajici hra, se super atmosferou, rad na ni vzpominam.

MILOS-53cz #RUN OR DIE

19. srpna 2009 v 14:46

Return mám samo dohranej nekolikrát,toho novýho wolfa uz predobednanýho.:)snad pak budu srovnávat jen príbeh.grafika apod.bude nesrovnatelná.[s8]

pedrox

19. srpna 2009 v 12:47

je to perla medzi WW2 hrami so super atmosférou. fakt pecka ktorá nestarne

komarek

19. srpna 2009 v 12:17

nejlepsi hra protiu nacistum

roly30

19. srpna 2009 v 09:30

Nemam co dodat snad jen citovat Lampse. PRostě nikdy nezapomenu na ty mise v těch laboratořích nebo jak zabijete toho vědce nožem aby vás ostatní neslyšeli