Screamer

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Když byla hra Screamer oznámena, zaujala mě hlavně svoji futuristickou anime stylizací, která se v závodních hrách moc nevidí. Ta se podepsala nejen na menu nebo uživatelském rozhraní, ale hlavně filmečcích, za nimiž stojí uznávané studio Polygon Pictures. Ty mají dohromady několik desítek minut a doprovází celou hlavní příběhovou kampaň, s níž rovnou začnu. Celkem dlouhá kampaň sleduje pět týmů, které mezi sebou soupeří v pouličním závodění v neonovém dystopickém městě Neo Rey a jeho okolí o pěkný balík peněz. Postupně se do příběhu dostávají další a další vícejazyčné postavy s vlastními motivy a složitými vztahy, a nejde jen o rivalitu, ale také třeba pomstu. Bohužel musím říci, že jsem si k žádné postavě nevybudoval silnější vztah. Vlastně jsou celkem zapomenutelné, ačkoliv se mohou opírat o solidní dabing, o který se postarali oceňovaní herci jako Troy Baker a Aleks Le. Jinak ale musím říci, že příběh je solidní na závodní hru, ačkoliv drhnou nudnější a natažené dialogy a sem tam se dostaví i nějaká nelogičnost. Příběh každopádně neurazí, navíc mu pomáhají dobře zpracované filmečky a vůbec velká produkční hodnota, která mě popravdě docela překvapila. 

Celá příběhová kampaň je rozdělena na čtyři větší části o desítkách kapitol. Rozhodně není krátká a několik příjemně strávených večerů zabere. Kampaň je pak mixem klasického závodění, časovek, projíždění checkpointů, duelů, týmových závodů a tak dále, takže vás hra tímto způsobem seznámí prakticky s veškerým svým obsahem. Vše je ale dobře namícháno a nepřišlo mi, že bych se nudil nebo byla kampaň repetitivní, a to i přes skutečnosti, že je opravdu dlouhá, možná až zbytečně moc. Co bych ji ale vytkl mnohem více, jsou občasné skoky v obtížnosti. Někdy jsem zajel třeba deset závodů a neměl ani trochu problém, pak ale přišel z ničeho nic závod, který měl obtížnost doslova přepálenou a já začal hlasitě nadávat a přemýšlet, jestli to není konečná. Hlavně i z toho důvodu, že někdy musíte během závodů dojet jako první nebo maximálně třetí, ale také splnit nějaký úkol. Srazit několik soupeřů, u čehož musíte jezdit za nimi, aby se vám to povedlo, a ještě vyhrát, je třeba neskutečně obtížné a otravné.

Kampaň doporučuji zapnout jako první nejen proto, abyste postupně ochutnali vše, co hra nabízí, ale také z toho důvodu, že je strukturována hlavně na začátku jako velký tutoriál, který vás postupně naučí ovládání a nejrůznější triky, abyste se stali dobrým závodníkem. Jsem rád, že má kampaň tuto strukturu, protože ovládání se může zdát na začátku docela krkolomné a neohrabané, navíc má hra několik důležitých herních mechanik, které je celkem jednoduché přehlédnout, a které vyžadují docela dlouhý trénink. Plyn nebo brzdu máte klasicky na R2 respektive L2, levým analogem pak zatáčíte. To je u závodních her taková klasika a na tyhle základy vývojáři nijak nesahali.

V čem se ale Screamer liší od ostatních arkádových závodních her, je nutnost driftovat skrze natáčení pravé analogové páčky. Chce to na začátku trochu cviku a popravdě pár závodů mi trvalo, než jsem se naučil, jak do zatáček najíždět a jak moc pravou páčku naklonit, abych nevyletěl z tratě nebo nevrazil do svodidel, po čemž následuje vždy zpomalení. Driftování do zatáček je ale jen jedna z mechanik, kterými vás hra postupně zavalí. Další je poloautomatická převodovka, která je mnohem důležitější, než se může v prvních minutách zdát. Během závodění hra vyžaduje, abyste ve správný okamžik zařadili vyšší stupeň. Tím získáte s vozidlem lepší rytmu a hlavně si naplníte kousek ukazatele pro boost. Pokud tuto mechaniku ignorujete, hra sice bude řadit po chvilce za vás, ale tím ztratíte drahocenné vteřiny, což vás ve výsledku může stát závod. Zvláště když umělá inteligence nic nedaruje a některé závody jsou neskutečně vypjaté a jde v nich o každou vteřinku.

Když takto správně řadíte, můžete po nabití ukazatele využít krátké zrychlení skrze boost, díky němuž je lehčí dohnat nebo předjet soupeře. Kromě nitra můžete během závodu využívat štít, případně vrážení do soupeřů, čímž je trochu ve stylu Burnoutu vyřadíte skrze KO na malý moment ze závodu. Hratelnost je kvůli tomu hodně dynamická a akční, ale také pak nabízí během závodění řadu napínavých a nečekaných momentů. Útoky protivníků nejsou tak časté, což je fajn, navíc vyžadují sami o sobě docela dost skillu. Určitě neprší na vás jako power-upy v Mario Kart. Na začátku se může zdát, že správné driftování, hlídání si řazeni a tak dále je docela složité, a opravdu je na rozdíl od jiných arkádových her. Screamer rozhodně není na začátku moc přístupný, ale když se vše naučíte, což mně osobně zabralo zhruba dvě hodiny, dostanete mnohem lepší pocit z jízdy a závodění. Popravdě jsem se pak nemohl od hraní odtrhnout.

Když dohrajete kampaň a splníte vše, co nabízí, můžete se pustit do režimu Arcade, který je takovou klasickou rychlou hrou. Zde si vyberete herní mód – závod, týmový závod, time attack, everdrive challenge či checkpoint, následně postavu, za níž budete závodit, a samozřejmě trať. Tratí je přes tři desítky a budete jezdit v městském prostředí, v lesích, polopouštích i dalších lokacích, takže rozmanitost je solidní, a musím říci, že se mi u většiny líbil i design, který kolikrát pořádně otestuje, jak umíte vybírat zatáčky a vůbec dobře závodit, navíc nabízí slušný balanc mezi akcí a čistou jízdou. Tady je dobré dodat, že si postavy a tratě odemykáte postupně hraním příběhové kampaně. Další důvod, proč se nejprve pustit do ní. Vozidla si nevybíráte, protože ty jsou spojeny přímo s postavami, přičemž každá má i nějaký pasivní bonus. Právě podle něj jsem já osobně nejvíce vybíral, za jakou postavu budu závodit, aby se co nejvíce hodil k mému stylu závodění. Jednotlivé vozy je možné vizuálně upravovat skrze jednoduchý editor, do něhož si postupně odemykáte různé doplňky. Systém úpravy je základní, ale vzhledem k pojetí hry si myslím, že dostačuje.

Kromě režimů pro jednoho hráče má Screamer i multiplayerovou část. Docela jsem byl překvapen, že podporuje hraní na rozdělené obrazovce hned pro čtyři hráče. To je dnes už celkem rarita. Split-screen pro dva se sem tam objevuje, ale pro čtyři hráče ne. Za tohle si vývojáři zaslouží pochvalu, ačkoliv si myslím, že tuto možnost ve výsledku využije jen velmi omezené množství hráčů. Kromě lokálního multiplayeru je přítomna i online varianta. Při testování jsem si zahrál několik závodů. Vyhledávání bylo trochu pomalejší, asi vzhledem k tomu, že hru hraje menší počet hráčů, ale když jsem se dostal do samotného závodu, vše běželo hladce. Nesetkal jsem se s lagy, odpojováním ani jinými problémy, které bych musel zmínit.

Už si moc nepamatuji, kdy jsem v nějaké své recenzi zmínil podporu DualSense gamepadu. Většina her gamepad nějak využívá, ale spíše průměrným a tak trochu rutinním způsobem. To Screamer má jednu z nejlepších implementací za poslední dobu, kterou v recenzi zmínit musím. Líbí se mi podpora pro haptiku, skrze kterou je cítit každý náraz. Přímo skvělá je podpora pro adaptivní spouště. Ty kladou příjemný odpor, navíc vibrují, když je třeba zařadit, čímž dávají neocenitelnou zpětnou vazbu. Díky tomu tak nemusíte sledovat ukazatel na obrazovce, ale automaticky řadit dle vjemů, které poskytuje hra skrze gamepad. Za využití DualSense u Screamer chválím. Kéž by gamepad takto využívalo mnohem více her.

Z vizuálního hlediska je Screamer pěknou závodní hrou, která naplno využívá technologii Unreal Engine společnosti Epic Games. S ní mají vývojáři z Milestone velké zkušenosti a mohou proto nabídnout detailní tratě, krásné efekty, líbivé odlesky i realistické nasvícení. Vizuálně hra dle mého názoru nemá chybu a uspokojí i ty nejnáročnější fanoušky. Já jsem hrál hru Screamer na konzoli PlayStation 5 Pro, kde je jen jeden režim zobrazení. Ten se zaměřuje na dynamické 4K rozlišení při 60 snímcích. Optimalizace je ukázková, hra běží plynule a nezaznamenal jsem ani v těch nejvíce hektických momentech výrazné zpomalení. Je dobře, že i tohle se povedlo vývojářům nakonec dotáhnout.

Studio Milestone se vytasilo jednou ze svých nejlepších závodních her, které nechybí strhující závodění, zábavná hratelnost, dlouhá kampaň pro jednoho hráče, solidní multiplayer ani povedená audiovizuální stránka. I když na začátku není Screamer tak přístupný, protože vyžaduje určení se driftovat a využívat veškeré herní mechaniky, dokáže následně dobře odměnit. Pokud máte rádi arkádové závodění, neměli byste Screamer vynechat.