Super Meat Boy 3D

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S (Xbox Game Pass Ultimate)

Dalo by se říci, že koncem minulého měsíce vyšlý Super Meat Boy 3D je pravé pokračování původní hry, protože celou značku znatelně posouvá, ale co je nejdůležitější, zachovává její charakteristickou hratelnost a vůbec kouzlo originálu. Před vydáním jsem měl trochu obavu, jestli se tohle hře povede, ale naštěstí se tady žádný průšvih nekoná. Super Meat Boy 3D na první pohled vypadá značně roztomile, jako jednoduchá plošinovka určená i pro menší hráče. Zdání ale tady opravdu klame, protože za tou roztomilostí se opět skrývá neskutečně hardcorová záležitost s charakteristickým uměleckým stylem Edmunda McMillena, v rámci níž bude hlavní hrdina kolikrát rozřezán, rozemlet nebo rozsekán na malé kousíčky. Smrt a poučení se z chyb je nedílnou součástí hry Super Meat Boy 3D, a jsem hrozně moc rád, že tohle vývojáři zachovali, a nejen to.

Když jsem zapnul novou hru, spustil se filmeček, v němž se hned objevilo zelené potrubí. I proto jsem chvilku zapřemýšlel, jestli jsem náhodou nepustil špatnou konzoli a hru, ale naštěstí hned se objevil už dobře známý červený hrdina, tedy kousíček krvácejícího masa. I když jsem zmínil, že Super Meat Boy 3D je prakticky první pořádné pokračování původní hry, je i jejím částečným remakem, alespoň co se příběhu týče. Hlavní hrdina Meat Boy si užívá celkem poklidný den se svoji přítelkyní Bandage Girl, ale objeví se zlý Dr. Fetus, který ji unese. Protože má Meat Boy svoji přítelkyni moc rád a dny, které s ní trávil, si hodně užíval, vydá se ji napříč nejrůznějšími úrovněmi zachránit. Příběh je v tomto opravdu jednoduchý, stejně jako v plošinovkách od Nintenda jako Donkey Kong nebo Mario, ale to mi vůbec nevadilo. Zvláště když to vývojáři vynahrazují jednak samotnou hratelností, k níž se teprve dostanu, tak slušnou prezentací. Na konci každé kapitoly vždy následuje souboj s bossem a u něj pěkné filmečky, které jsem si vždy maximálně užil.

I když se změnila v Super Meat Boy 3D perspektiva, hratelnost je do značné míry věrná originálu. I zde na vás čekají spíše kratší úrovně, které by se daly označit za jakési překážkové dráhy. V každé úrovni je nutné zdolat růstné překážky a nástrahy, které si vývojáři připravili, a doběhnout až k nebohé Bandage Girl, aby vás následně Dr. Fetus praštil a vy museli zdolávat další úroveň. Pasti jsou opravdu záludné, od rychle pohybujících se plošinek, létajících pil nebo kotoučů až po rakety, propadávající se podlahy nebo lasery, které dokážou nebohého hrdinu v mžiku rozpůlit. Prakticky vše vás dokáže sundat, ale o to lepší pocit pak máte, když se vám povede těžkou překážku zdolat a doskáčete až na konec. Jednotlivé úrovně kolikrát vyžadují opravdu precizní plánování i načasování skoku nebo jiného pohybu, takže každou smrtí se prakticky učíte, jak překážku zdolat a zdokonalit svůj další běh.  

U většiny úrovní se mi líbil jejich pěkný design i dobře navržené překážky, navíc hra se odehrává v pěti odlišných světech, takže i rozmanitost je slušná. Kromě klasických úrovní vývojáři přichystali na konec každého světa/kapitoly souboj s bossem. Tito silní protivníci mají impozantní nástup a je zábava s nimi bojovat. Stejně jako zbytek hry jsou souboje s nimi o naučení se jejich pohybů a následně pokusu vše proskákat bez jediné chybičky, což je kolikrát neskutečně náročné. Jediné, co bych tady vytkl, je to, že soubojů s bossy mohlo být o něco více.

Ačkoliv je hra obtížná a některé pasáže mě dováděly až do stavu těžké zuřivosti, za většinu problémů jsem si mohl sám. Někdy jsem neodhadl, jak daleko je past, případně jsem chtěl vše uspěchat, což také není úplně ta nejlepší cesta. Zvláště pokud hrajete úroveň poprvé a cílem je hlavně ji dohrát a ne proskákat na co nejlepší čas. Naprosto klíčové je u takovéto hry ovládání, které je citlivé, intuitivní a precizní, takže hlavní hrdina udělal vždy přesně to, co jsem chtěl. Přitom je ovládání v základu i jednoduché, takže se dá osvojit během pár vteřin. Hlavní hrdina umí jen skákat, provádět sprint, úhyb nebo rychlý dopad na plošinku, ale často je ovšem nutné tyto pohyby precizně kombinovat, aby bylo možné běhat po zdech, což je v sérii novinka, případně po nich skákat, a dostat se do zdánlivě nedostupných míst.

Co se mi na hře líbí, je to, že hlavní hrdina krvácí, takže při opakovaných pokusech vidíte, jakou neúspěšnou cestu jste předtím zvolili a můžete se z toho poučit. Pro lepší orientaci v úrovni pak vývojáři přidali během skoků kolečko pod hlavního hrdinu, aby bylo vidět, kam následně dopadne, takže je možné takto dopad v letu lehce koordinovat. To předchází řadě problémů, ačkoliv i tak mi přišlo, že je sem tam obtížnější odhadnout třeba skok za roh nebo precizně načasovat menší skok u pastí, které následně rozmetali hlavního hrdinu na milion kousků. Především kvůli kameře. Naštěstí takových pasáží je jen pár.

Já jsem nakonec proskákal na úplný závěr Super Meat Boy 3D po nějakých šesti hodinách. Dá se to určitě zvládnout rychleji, ale já se v některých úrovních slušně zasekl a navíc se u mě objevila chyba, o níž se zmíním níže. Dohráním hry ale rozhodně nic nekončí, protože všechny úrovně můžete procházet znovu, abyste nalezli všechny obvazy, a tím si odemkli bonusové postavy nebo úrovně, případně se je pokusili dohrát na hodnocení A+. Tohle hodnocení není jen pro dobrý pocit, ale když se vám ho podaří dosáhnout, odemknete si temné verze jednotlivých úrovní, které předkládají ještě náročnější překážky a skákací pasáže. Ve výsledku je díky tomuto hra více než dvojnásobná a nepochybuji, že v ní ti největší fanoušci klidně stráví dvacet i více hodin. To při ceně 599 Kč není vůbec špatné, navíc hra je od prvního dne v předplatném Xbox Game Pass Ultimate na konzolích Xbox Series X/S. Touto cestou jsem ji hrál i já.

Už výše jsem zmínil, že mě na hře Super Meat Boy 3D zaujala její pestrobarevná roztomilá vizuální stránka. Hra vypadá opravdu moc pěkně, postavičky jsou detailní, stejně tak úrovně, povedené je i nasvícení či nejrůznější efekty, kterými vývojáři nešetří. Někdy jich je možná více, než by bylo třeba. Po celou dobu hraní hra běží krásně v 60 snímcích, po každé smrti se navíc bleskově načte, takže i tady jsem maximálně spokojen. V tomto odstavci ale musím zmínit i jednu docela velkou chybu. Nejprve jsem hru hrál na konzoli Xbox Series S, kterou mám v pracovně. Dohrál jsem ji do třetí kapitoly, ale pak jsem začal z ničeho nic umírat, aniž by mě něco zasáhlo. Bylo to neskutečně frustrující, a proto jsem začal googlovat. Zjistil jsem, že se mi ve hře neobjevují lasery a další pasti, což se mi následně i potvrdilo podíváním se na nějaké to video na YouTube. Tato chyba je plošná v Xbox Series S verzi, která je tak kvůli tomu nehratelná. Snad tuto chybu vývojáři brzy opraví. Naštěstí jsem mohl přesedlat na konzoli Xbox Series X, kde tato chyba není, a i díky tomu jsem mohl hru bez dalších problémů dohrát.

I když jsem měl trochu ze třetího rozměru strach, nakonec to není problém. Super Meat Boy 3D velmi dobrá hardcorová plošinovka, která zaujme vynikající hratelností, dobře navrženými a rozmanitými úrovněmi, ucházejícími souboji s bossy a v neposlední řadě i líbivou vizuální prezentací. Během hraní jsem se velmi dobře bavil, ačkoliv sem tam jsem byl lehce frustrovaný z několika opravdu přepálených částí, případně jedné otravné chyby, kvůli níž v současnosti není možné hru dohrát na konzoli Xbox Series S. Super Meat Boy 3D mohu určitě doporučit všem fanouškům původní hry, ale i zcela novým hráčům, kteří u her hledají i nějakou tu výzvu a ne jen relaxaci po těžkém dni.