Před zhruba rokem vyšla na neúspěšné konzoli Ouya indie hra TowerFall, která vzbudila velkou pozornost nejen svým zpracováním, ale hlavně návykovou hratelností. Byla ale škoda, že se dostala jen na platformu, kterou moc hráčů nevlastní, což se podepsalo i na jejím následném komerčním neúspěchu. Jejího tvůrce si ovšem všimla Sony, která se s ním následně dohodla na PlayStation 4 verzi, která nedávno vyšla i s několika novinkami. Před vydáním se o TowerFall Ascension moc nemluvilo, ale jak se následně dozvíte, je to obrovská škoda.

Hned na začátku je nutné zmínit, že TowerFall Ascension je hra dělaná pro hraní ve více lidech, a to v offline režimu na jedné obrazovce, takže pokud nemáte kolem sebe kamarády nebo kolegy, s nimiž byste hráli, nákup byste si měli dobře promyslet. Každopádně TowerFall Ascension je 2D bojovka/střílečka, v níž bojujete v předpřipravených arénách proti kamarádům. Na výběr máte na začátku před každou hrou ze čtyř různých bojovníků (později si odemknete hraním další), kteří se ale svými schopnostmi neliší, jen vzhledem, a každý má luk jako primární a vlastně i jedinou zbraň. Luk samozřejmě nemá neomezené šípy. Pokud jsou vystříleny, musíte si je po levelech znovu sebrat, případně najít nějakou tu truhlu, která vám je doplní, a možná i přidá nějaký ten bonus. Mezi bonusy patří nejen více šípů v toulci, ale i křídla, díky nimž je umožněno létat, neviditelnost nebo různé druhy šípů, třeba výbušné či prolétávající zdí, a tak dále. Truhly jsou tedy hodně důležitou součástí a vyplatí se je sbírat. Ačkoliv TowerFall Ascension vypadá na celkem normální 2D plošinovku pro více hráčů, jak hrajete dál a dál, zjišťujete, že jde nejen o hodně komplexní záležitost, překonávající se svými možnostmi i velké AAA tituly, ale i neskutečně návykovou a zábavnou hru, od níž je těžké se odtrhnout. Základem hry je mód Versus, který je určen minimálně pro dva hráče, maximálně ho mohou hrát čtyři. Ten obsahuje tři základní herní režimy. Mezi nimi je Headhunters, což je klasický free-for-all, v němž se všichni řežou mezi sebou, přičemž pokud hráč zemře, je penalizován jedním zabitím. V druhém režimu Last Man Standing vyhrává hráč, který zůstane na živu jako poslední. Z mého pohledu asi nejlepší režim, který je v základu, nahrál jsem v něm i s kamarády hodiny, a další určitě přijdou. Třetím je pak Team Deathmatch, na který musíte být alespoň ve třech. Trochu více strategický režim, v němž vždy vyhrává ten nejlepší tým. Kromě těchto tří režimů vývojáři umožňují si i hry upravit k obrazu svému, takže si můžete v menu navolit spoustu možností, třeba power-upy, pasti, prostředí, šípy a další. Dá se říci, že tu existuje několik stovek kombinací. Hraní by tak nikdy nemělo omrzet, a je kolikrát i velká sranda si naklikat nějakou šílenou kombinaci a poté ji hrát. TowerFall Ascension je multiplayerový unikát, u něhož se budete vždy skvěle bavit a mít úsměv od ucha k uchu. Hodně dlouho jsem se sebe ptal, proč je vlastně TowerFall Ascension tak skvělou hrou, k níž mám nutkání se neustále vracet. Mnozí z vás si řeknou, vždyť jde pouze o prostou 2D skákačku pro čtyři hráče, navíc v osmibitové grafice. Pravdou ovšem je, že tím hlavním důvodem je hratelnost se spoustou možností úpravy jednotlivých her, jak jsem zmínil výše. Jsou ale i další. Druhým důvodem je perfektní a jednoduché ovládání, s nímž se sžijete po pár minutách. Potřebujete jen páčku, křížek pro skákání, kolečko pro střelbu a L1 nebo R1 pro uhýbání. Pohyb postaviček po levelech je navíc velmi dobrý, nezadrhávají se a plynule zdolávají překážky i plošinky. Třetím důvodem, proč je TowerFall Ascension tak skvělou hrou, je výborný design jednotlivých levelů. Každý svět jich má několik, přičemž jich je něco kolem 120, takže se jen tak neohrají. Každý level je navíc jiný, musíte se ho naučit zvládat, protože má své specifické pasti, únikové cesty i další nástrahy. Skvělé na hře TowerFall Ascension je, že si k ní mohou sednout jak zkušení hráči, tak naprostí nováčci. Navíc dobře vyhodnocuje, když to nějakému hráči nejde. Ten tak dostane do každého kola v základním nastavení výhodu, třeba v podobě štítu a více šípů, zatímco lepší hráč si bude muset vystačit s méně šípy. Hra se tímto snaží každé kolo trochu srovnat, aby hraní bylo zábavné pro oba hráče, což je jistě fajn. Během hraní se mi líbilo, že po každém zabití následuje replay, takže si můžete znovu prohlédnout, jakou pěknou smrtí protihráč umřel. Záznam si navíc můžete uložit a nahrát na facebook, abyste se s ním pochlubili kamarádům. Sama hratelnost je velkým lákadlem, abyste se vraceli, ale jako taková další motivace tu jsou odznáčky za vykonané akce. Těch je tu několik desítek, takže pokud se je rozhodnete vysbírat, je to opravdu na dlouho. TowerFall Ascension je především hra pro více hráčů, takže je nutnost mít u sebe kamaráda, nejlépe kamarády. Vývojáři do PlayStation 4 verze ovšem připravili i speciální režim, který můžete hrát buď s kamarádem, ale také sami. Jmenuje se Quest, přičemž v něm ve vybraných levelech musíte přežít vždy několik vln nejrůznějších monster. Postupně se vám postaví nejen duchové nebo zelený sliz, který je docela agresivní a nic neodpustí, ale také smrtky, netopýři, kostlivci nebo další potvory, které kolikrát i střílí, takže není vůbec lehké se jim vyhnout, a navíc někdy jich je opravdu hodně, zvláště pokud zvolíte druhou Hardcore obtížnost. Přežít Quest režim je hlavně na začátku docela obtížné, ale nelze mu upřít to, že ačkoliv je obtížný, hra vás tak nějak pořád nutí level opakovat, dokud ho nedohrajete, na čemž má podíl nejen zmíněné výborně vyladěné ovládání, ale také ona neskutečně návyková hratelnost. Druhý režim, který je určen pro jednoho hráče, se jmenuje Trials, přičemž v něm v jednotlivých světech plníte různé výzvy, spočívající především ve vystřílení panáků, což je čím dál těžší, protože jsou umístěni občas na místech, kam je obtížnější se dostat. Trials režim není zase tak obtížný, ale projít ho je také na několik desítek minut, navíc se v něm dá dobře připravit na ostatní režimy, takže pokud začínáte, není ke škodě si nejprve udělat pár levelů v něm. Naučíte se základní principy hry a budete mít následně cestu snazší. Vizuální zpracování TowerFall Ascension je kapitola sama pro sebe. Vývojáři rezignovali na moderní zpracování se spoustou nesmyslných efektů na každém metru, ale připravili pěkné 2D zpracování vyvolávající trochu nostalgii po osmibitových hrách, které se jen tak neokouká a podepisuje se na výborné atmosféře. Díky zvolenému stylu je navíc vše krásně přehledné a nic nerozptyluje během hraní. TowerFall Ascension tedy ukazuje, že grafika zábavnou hru nedělá. Vše se samozřejmě hýbe svižně, nezaznamenal jsem žádný problém, pády, nic takového. Vše je dobře vyladěno. Povedený je i hudební doprovod obsahující několik chytlavých skladeb, i když tedy by jich mohlo být o něco více. Před vydáním se o TowerFall Ascension moc nemluvilo, o to větším překvapením ale je. Jedná se o možná nejzábavnější multiplayerovou hru na konzoli PlayStation 4, k níž se budete neustále vracet a bavit se spoustou možností, které nabízí. Výborná je i rozmanitost levelů, každý je navíc naprosto skvěle zvládnutý po stránce designu, a povedená je i grafika spolu s hudebním doprovodem. Jedinou kaňkou je možná fakt, že neobsahuje online režim, ale zaměřuje se pouze na hraní offline, což je v dnešní době limitující faktor. Pokud by tu byl, neváhal bych vpálit maximální hodnocení.

Komentáře (5)

Přidejte svůj názor do diskuze!

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

We love PS5

4. července 2014 v 09:46

Môžem poveďať že hra si naozaj zaslúži 9/10 zvláštne ale je to tak

eeeee #můj názor

2. dubna 2014 v 09:15

👍2

Parada, dalsi dukaz, ze nizkonakladova indie zalezitost muze svou zabavnosti hrave prekonat aaa titul, protoze podstatou her je kvalitni hratelnost a te dosahnout je veci umu, nikoliv produkcnich nakladu ci obriho vykonu. Skoda chybejiciho online multiplayeru.

Metal Lord #P3D 2025

1. dubna 2014 v 16:52

👍1

Hrozně mi to připomnělo Soldat

Pan T #Drifter

1. dubna 2014 v 16:22

Tahle hrá má všude vysoké známky, takže asi nejde o náhodu, a hra je fakt zábavná. Bohužel chybějící on-line multiplayer je pro mě klíčový nedostatek. Naživo se zásobou piva to může být dobrá sranda, ale kamarádi/sourozenci mají plno plánů s rodinami, a každý chodí do práce jinak, takže dát do kupy alespoň tři lidi je vzácnost, která se musí plánovat pomalu s půlročním předstihem.[s8]

Stýská se mi po starých časech kdy měl každý čas.:-(