Vzestupy a pády 007 ve videohrách

První pokusy a hledání identity 

Snahy o vytvoření videoher s agentem 007 sahají až do osmdesátých let. Tehdy ovšem výpočetní výkon nebyl moc velký, takže se zprvu místo výpravných akčních her objevovaly textové adventury, které měly u hráčů zpravidla velmi dobrý ohlas. Za takovou první videoherní bondovku se dá označit hra Shaken but Not Stirred, která odkazuje na jednu z nejslavnějších hlášek hlavního protagonisty. V ní musel James Bond zastavit Dr. Death, jenž se snažil v Londýně odpálit jadernou hlavici. Mezi další textové adventury s agentem 007 patří A View to a Kill, James Bond 007: A View to a Kill a James Bond 007: Goldfinger. S rozvojem hardwaru bylo ale jasné, že se brzy objeví James Bond ve formě, která mu bude slušet mnohem více a přiblíží se s ní knižním i filmovým předlohám.   

I když byly tyto textové adventury dobře přijaty, mnoho hráčů zná hlavně akční hry, které se začaly objevovat už v osmdesátých letech. Jednou z prvních byla v roce 1983 hra James Bond 007, v níž byly čtyři mise založené na čtyřech slavných filmech, v nichž si zahrál Sean Connery a Roger Moore. V ní hráč neovládal přímo samotného agenta, ale speciální víceúčelové vozidlo, které se mohlo proměnit v automobil, letadlo nebo ponorku, no a s ním následně střílel a odpaloval bomby. Hodnocení bylo v té době převážně pozitivní, a to i přes jednoduchou grafiku. Mezi další takové počiny patří střílečka The Living Daylights, která se točila jen kolem likvidace nepřátel v různých úrovních inspirovaných stejnojmenným filmem, nebo top-down akce 007: Licence to Kill, v níž 007 honí drogového dealera Sancheze, jenž zavraždí nevěstu svého nejlepšího přítele Felixe Leitera. Úplným opakem zmíněných her byla závodní arkáda Live and Let Die, v níž agent 007 řídí speciální upravený motorový člun s různými druhy střel, ale že by šlo o nějaký velký hit, se říci nedá.  

GoldenEye 007 – moment, který změnil vše

To byly hry v osmdesátých letech, přičemž v devadesátých obliba agenta 007 neklesala, ba naopak rostla s novými filmy i videohrami. Mezi nimi byla top down-střílečka, v níž hráč ovládal upravený Lotusu Esprit - The Spy Who Loved Me, ale také 2D akční plošinovka James Bond Jr. (2D akční plošinovka). Jednou z těch kvalitnějších her byla 2D plošinovka James Bond 007: The Duel odehrávající se v pěti úrovních, ve kterých se musel hlavní hrdina vypořádat s několika bossy, zachránit rukojmí a ničit základny skrze aktivace bomb. Šlo o celkem solidní počiny, ale ani ty nedokázaly agenta 007 dostat ve videoherním světě do úplně první ligy.

Vše se ovšem změnilo v roce 1995, kdy se k licenci dostalo britské a v té době už velmi úspěšné studio Rare a o dva roky později ve spolupráci s Nintendem přineslo jednu z nejlepších her s agentem 007 - GoldenEye 007 pro konzoli Nintendo 64, která má i dnes na serveru Metacritics neskutečné hodnocení 96%. Je otázka, jestli se k němu někdy nějaká další hra s agentem 007 přiblíží, zatím to moc nevypadá. Zajímavostí GoldenEye 007 určitě je, že se původně nemělo jednat o first-person střílečku, ale 2D plošinovku pro SNES. Herní ředitel Martin Hollis ale nakonec dostal nápad na mnohem ambicióznější hru, pro níž si bral inspiraci z žánrové konkurence jako Virtua Cop od SEGA, DOOM od id Software nebo Super Mario 64.

GoldenEye 007 mnozí tehdy považovali za ukázku moderní first-person střílečky, která definovala tento žánr na konzolích, přičemž nabídla nejen dobrou zápletku, která prakticky kopírovala tu ze stejnojmenného filmu, takže se točila kolem krádeže tajné sovětské satelitní zbraně a velkého spiknutí, za nímž stojí bývalý agent 006 Alec Trevelyan, ale také zábavnou hratelnost napříč kampaní, průkopnický multiplayer, kvalitní design i případně vyladěné ovládání. Dnes je GoldenEye 007 pro N64 velkou videoherní klasikou, která stále stojí za zahrání. Je navíc dostupná na moderních platformách jako Xbox a Nintendo Switch.  

K licenci se dostala společnost Electronic Arts - éra akčních blockbusterů

Po vynikajícím GoldenEye 007 jsme se dočkali o dva roky později průměrné akční plošinovky James Bond 007 od studia Saffire pro kapesní konzoli Gameboy, která si moc velkou oblibu nezískala. Touto hrou navíc odstartovala jedna další delší éra, protože k licenci na agenta 007 se dostala společnost Electronic Arts, která hned v roce 1999 přinesla pro první PlayStation akční hru Tomorrow Never Dies, v níž se podruhé objevil herec Pierce Brosnan. Ta nijak nenavazovala na úspěšný GoldenEye 007, ale šla si svoji cestou, takže se nejednalo o first-person akci, ale o akční adventuru viděnou ze třetí osoby se stealth prvky, která využívala filmovou prezentaci i hudbu. Zajímavá byla především tím, že v jedné z úrovní bylo možné hrát za Wai-Lin. Hra samotná byla spíše průměrná a schytala to za špatnou hratelnost, příběh i krkolomné ovládání.  

Protože licence na agenta 007 něco stála, začala EA sypat jednu hru za druhou, bohužel kvalita nebyla alespoň na začátku nikdy nějak extra vysoká, což popravdě bylo velké zklamání. Dočkali jsme se třeba first-person akce s důrazem na mise a gadgety The World is Not Enough od dnes už neexistujícího studia Black Ops Entertainment pro PlayStation a Nintendo 64, která byla založena na stejnojmenném filmu. S ní se snažila EA navázat na úspěšný GoldenEye. Hra nebyla žádnou katastrofou, fanoušky dokázala uspokojit, ale kvalit svého vzoru ani zdaleka nedosahovala.

EA pokračovala následně závodní hrou 007 Racing. V ní hráči usedli do několika ikonických vozidel, především Aston Martinů, a museli na čas projíždět checkpointy nebo se vyhýbat různým překážkám. Ačkoliv je nutné EA přičíst bod za odvahu přijít s něčím novým, hra ukázala značné limity bondovské značky mimo tradiční akční žánr. Šlo jen o průměrnou záležitost, na níž si dnes už možná nevzpomenou ani ti největší fanoušci. V roce 2001 vyšla pro konzoli PlayStation 2 (a později i na Xbox a GameCube) first-person akce James Bond 007: Agent Under Fire, která byla z dosavadních počinů EA asi tou nejvíce povedenou hrou s Jamesem Bondem. Hra byla ceněna hlavně za originální zápletku, točící se kolem nadnárodní korporace Identicon, zneužívající klonovací technologii k nahrazování světových lídrů, ale jinak šlo spíše o standardní first-person střílečku s filmovou atmosférou kombinující klasické bondovské motivy - tajné základny, exotické lokace či možnost využívat různé zbraně k likvidaci nepřátel. Hra kromě kampaně pro jednoho obsahovala i dobře hodnocený split-screen multiplayer.

Ještě dnes si pamatuji, že velké naděje se před dvaceti lety vkládaly do first-person střílečky James Bond 007: Nightfire, která vyšla koncem roku 2002, protože na ní pracovalo velmi talentované studio Gearbox Software (Half-Life Opposing Force nebo série Borderlands). A osobně si myslím, že hra nedopadla vůbec špatně. Vlastně jsem si ji během vydání oblíbil a patří mezi mé oblíbené bondovky. Hra nabídla originální příběh, který Jamese Bonda zavedl do konfliktu s průmyslníkem Raphaelem Drakem, jenž plánoval globální vydírání pomocí sítě zbraňových satelitů. Hratelnost byla jinak založena na kombinaci přestřelek, stealth pasáží, automobilových honiček i možnosti využívat různé gadgety v rozmanitých, spíše lineárněji pojatých lokacích. Kromě režimu pro jednoho hra obsahovala i multiplayer proti ostatním hráčům i botům.

Nightfire byla solidní akce, ale to nejlepší teprve mělo přijít, a to s hrou  James Bond 007: Everything or Nothing z roku 2004 pro domácí konzole, která opustila first-person pohled a odehrávala se z pohledu třetí osoby. Příběh, jenž volně navazoval na film Die Another Day (Dnes neumírej), byl více než slušný, přičemž pocházel z pera Bruce Freirsteina, který měl na triku scénáře k filmům Zítřek nikdy neumírá, Zlaté oko nebo Jeden svět nestačí. Zápletka se točila kolem Rusa Nikolaje Diavolova, který si hrál s nanotechnologiemi, s nimiž chtěl následně ovládnout svět. Nebyla to ale jen zápletka, která dokázala udržet u této parádní hry, ale i zábavná a rozmanitá hratelnost. Zatímco v jedné misi šlo o klasickou střílečku, v další bylo nutné infiltrovat základnu pěkně potichu, a nechyběly ani akční pasáže na motorce. Šlo o parádní mix, s nímž musel být každý fanoušek spokojen, zvláště když vše bylo podpořeno výbornou filmovou prezentací i audiovizuálním zpracováním. Není ostatně divu, že ve své době byla označována za plnohodnotnou bondovku. A i dnes je jednoduché říci, že jde o jednu z nejlepších bondovek, jaká byla kdy vytvořena. Zajímavostí je, že šlo o poslední bondovku, v níž hlavního hrdinu ztvárnil herec Pierce Brosnan.   

Je až zarážející, že zatímco s hrou James Bond 007: Everything or Nothing se EA trefila do černého, další hra s Jamesem Bondem byla naprosto průměrná first-person střílečka GoldenEye: Rogue Agent (nemá žádnou spojitost s filmem ani stejnojmennou hrou), v níž byl hlavním hrdinou bývalý agent MI6, který musel zavraždit rivala v podobě Dr. No. V roce 2005 následovala hra James Bond 007: From Russia with Love, která byla poslední, jakou EA s agentem 007 vytvořila. Hratelnost kombinovala pohled z třetí osoby s krycím systémem, přestřelkami a využíváním gadgetů, zatímco hra rozšiřovala filmovou zápletku původního stejnojmenného filmu o nové mise a akčnější pasáže. Výrazným lákadlem byl návrat Seana Conneryho, který Bondovi propůjčil hlas i podobu, a hra tak cílila především na nostalgii fanoušků klasické éry 007. A to byl asi největší kámen úrazu. Pokud si hráč odmyslel nostalgii, dostal jen průměrnou střílečku se špatným ovládáním, s mizernou umělou inteligencí a technickými chybami. Potenciál u této hry byl obrovský, ale vývojáři ho nedokázali naplno využít. Je obrovská škoda, že se EA s touto slavnou značkou rozloučila zrovna takto.

Práva získal Activision - Daniel Craig a krize identity

V roce 2008 společnost Electronic Arts přišla o licenci na Jamese Bonda, no spíše asi i byla ráda, že se jí zbavila, protože při zpětném pohledu moc kvalitních her nevyprodukovala, ty lepší by se daly spočítat na jedné zmrzačené ruce nemotorného dřevorubce. Následně se k licenci dostala společnost Activision. Ta nezahálela a hned se vytasila s first-person střílečkou Quantum of Solace, jenž čerpala ze stejnojmenného filmu s Danielem Craigem. Ta se ovšem s moc velkým nadšením nesetkala, hráče neoslovila a dobré známky si neodnášela ani v recenzích.

Velké naděje se ale vkládaly do akční hry GoldenEye 007, což byla nová verze pravděpodobně nejslavnější a nejlepší hry s Jamesem Bondem. Ta vyšla v roce 2010 nejprve pro Nintendo Wii. Nešlo o remake, jak by někdo mohl z názvu usoudit, ale spíše „reimaginaci“ příběhu GoldenEye s moderní hratelností a Danielem Craigem v hlavní roli, který v té době nahradil Pierce Brosnana. Hra se dobře hrála, nabídla zábavnou kampaň pro jednoho hráče i offline a online multiplayer. V recenzích si proto odnášela solidní známky. Následně Activision vydal verzi hry i pro konzole PlayStation 3 a Xbox 360 pod názvem GoldenEye 007: Reloaded, které nabídla vyšší rozlišení, celkově pohlednější vizuální zpracování, bonusové mise a na konzoli od Sony i podporu pro pohybové ovladače PlayStation Move. Je vlastně až neuvěřitelné, že při zpětném pohledu jde o nejlepší hru s Jamesem Bondem, jakou zvládl Activision vyprodukovat.

Po úspěšném GoldenEye se Activision vytasil v roce 2010 s akční hrou ze třetí osoby James Bond 007: Blood Stone od studia Bizarre Creations, která na rozdíl od několik posledních počinů přišla s originální zápletkou, točí kolem odcizené biotechnologické zbraně a tajemného průmyslníka Greca, o níž se postaral Bruce Feirstein. Ačkoliv nepřinášela nic vyloženě nového, byla kombinací akce a stealth pasáží, a tak trochu vykrádala značky Uncharted a Splinter Cell, právě díky zajímavému příběhu, rozmanitým misím a náplni jsem si ji celkem užil. Hra mě určitě neurážela, ačkoliv jsem viděl i slabiny ve slabším technickém zpracování, umělé inteligenci nebo kratší herní době. Je ale dobré zmínit, že celkové přijetí bylo spíše vlažné a hra si odnášela jen lehce nadprůměrná hodnocení.

V tu chvíli ale nikdo netušil, že to nejhorší teprve přijde v roce 2012 s hrou 007 Legends. Myšlenka vzít Daniela Craiga a nechat ho prožít řadu slavných okamžiků starších filmů od Goldfinger až po Skyfall zněla lákavě, ale nakonec fungovala jen na papíře. Dočkali jsme se hodně podprůměrné a krátké first-person střílečky bez vlastní identity, na níž chtěli fanoušci raději zapomenout. Po drsné kritice a katastrofálních prodejích se Activision s licencí 007 rozloučil, no a od té doby jsme se nové hry s Jamesem Bondem nedočkali.

Budoucnost v rukou studia IO Interactive

Je vlastně až neuvěřitelné, že poslední hry s Jamesem Bondem jsme se dočkali před dlouhými čtrnácti lety. Od té doby se neobjevil nikdo, kdo by se licence chopil. Až v roce 2020 bylo oznámeno, že se značky chopilo studio IO Interactive, které si mnozí hráči spojí hlavně se sérií Hitman. Po několika letech vývoje byla hra blíže představena, nese název 007 First Light, měla by vyjít koncem května letošního roku a nabídnout pohled na úplné začátky agenta 007. Hra 007 First Light bude sledovat mladého Jamese Bonda, jenž se dostane do tréninkového programu MI6. Po jedné z hrdinských misí dostane možnost připojit se k programu Dvojitá 0, přičemž hned bude muset odhalit velké spiknutí, které hrozí převratem v samotném státu. Z dosavadních ukázek víme, že hra bude kombinovat lineární filmovou akci, automobilové honičky i pasáže, v nichž dojde na vyšetřování a možnost infiltrace různých objektů, trochu ve stylu série Hitman. A rozhodně špatně nevypadá. Zatím vzbuzuje naděje, tak snad vše dobře dopadne a James Bond se konečně zase dočká kvalitní hry, kterou si bezesporu zaslouží.